Každého věc.
Za mně jakýkoli sport, kdy se lidi netlučou a donutí je zvednout se od bedny a mobilu, je fajn.
V dnešní době již nelze definovat, co je normální co ne.
Každého věc.
Za mně jakýkoli sport, kdy se lidi netlučou a donutí je zvednout se od bedny a mobilu, je fajn.
V dnešní době již nelze definovat, co je normální co ne.
To je veverko datel mi přijde 😀 ale prvně mě to fakt hodně rozesmálo.
10 let práce, autor v pozadí.
Jsem si říkala, že se Vám nějak splašila kladiva 😀
Taky nechápu požadavek “chci psa k boudě, ale nevím jakého/chci psa, ale do bytu ho nechci”. Tohle totiž ve výsledku hoví opravdu velmi málo jedincům.
Jasně, dřív byl pes přes celý rok venku běžně. Ale taky tam s ním byl přes den hospodář, který makal na dvoře, a okolo spousta havěti. Pes je špičkové a velmi inteligentní zvíře, potřebuje interagovat. Dnes je každý celý den v práci a pak jde spát…co z toho života sám pes na dvoře má? Nemohou na tom dobře být aspoň dva? Vytrhne ho pak hodinová procházka?
Nebo to budete mít, zakladatelko, jinak?
Já to taky neviděla, jen jsem četla nějakou zprávu na Seznamu , výjimečně jsem tam vlezla, chtěla jsem se pobavit a vždycky se tam něco najde 🙂
Já ta místa znám, ale i tak se nevylučuje mě tvrzení 🙂 ono třeba takové Křivoklátsko má také co nabídnout , i v tomto směru 🙂
Je velmi těžké najít les, ve kterém můžete chodit 6 hodin a nikoho nepotkat…teda aspoň u nás😀
Za to ten Oky a tyjátr před ním ….komedie z obou stran😀
Teď zase někde pošlo nějaké půně, dle FB.
Dle mého pomohou jen fotky mrtvol, k tomu přiložený účet za veterináře a hrozba kamerami, fotopastmi a následně policií.
Evidentně pozitivní osvětová činnost nefunguje, ba co víc, je to horší.
Ale co jsem si všimla, mezi děckama školou povinnými už se to chytlo dost, děti často krmení cizích zvířat odmítají stejně jako například cirkus se zvířaty, problém je spíš s prarodiči táhnoucími za ruku píďata, která ještě opravdu nemají rozum. No a tam prostě vítězí česká povaha, která si myslí, že může všechno.
Pokud nemáte k ruce trenéra, který zná Vás a Vašeho koně, silně doporučuji najít si někoho, kdo má prokazatelné zkušenosti s nakládáním koní, a to především v klidu.
Nebude to levná záležitost, ale jsou to doopravdy dobře investované peníze, OPRAVDU.
Osobně jsem u koní přes 20, ale možnosti učit se této manipulaci jsem fakt měla téměr nulové - a s vlastním koněm jsem samozřejmě tvrdě narazila. Neznalá chování koní při nakládání, řešení situací, totální vnitřní nejistota (moje), kterou kůň samozřejmě využil (záměrně neříkám zneužil) ve svůj prospěch.
Našla jsem si člověka, který mi koně, kterého jsme dřív nakládali hodinu a půl, naložil v klidu (bez řvaní, lopat, lonží, jen na začátku s jemnými pobídkami tušírky, na konci bez) 4x během čtvrt hodiny. Poučil mě i koně.
Nehledě na to, že každý kůň reaguje jinak.
ježiš, to je fakt otřesný a hlavně většina koní tohle fakt dlouhodobě nesnáší.
Nevím, ale tenhle pán je známá firma 🙂
Mám k němu lidsky obrovskou úctu kvůli Baby boxům, za to se obrovsky zasloužil pro český stát a naše děti - ale od koní mu všichni utíkají, jelikož je to prý psycho, zkuste pogooglit a pohledat na FB, bylo okolo toho již hromada diskuzí během let a nic se pravděpodobně nezměnilo.
jakože ho ještě neprodali jo? 😀
https://zvirata.bazos.cz/inzerat/169899147/chladnokrevny-kun.php
Dlouho jsem neviděla takového tlouštíka.
A takový krásný kůň by to byl.
Díky moc, tohle už je vyšší dívčí, proberu s trenérkou, až bude schopná.
Kůň se mnou vyloženě nezdrhá, jen jsem prostě začala brzdit za hubu, je to velmi nepříjemné. Proto hledám cesty, jak práci s koněm zjemnit. Děkuju.
Jasně, díky za postřehy.
Vím, že se o beganech nese možné i nemožné, ale můj kůň má do jisté míry povahu teplokrevníka. Vykračuje hezky, je příjemně temperamentní, jízdárna mu nevadí, samozřejmě ji nejezdím každý den, ale 3x do týdne za momentální situace určitě. Begani velice často nemají rádi práci právě na jízdárně nebo na kruhovce, jelikož jim velmi často na začátku nebylo vše dobře vysvětleno a nebylo v tomto směru postupováno krok za krokem - prostě se na ně hodilo sedlo a jelo se. Pak tam chybí dobrá reakce na pobídku, postupné navykání na práci na kruhu atd. atd. No a pak se nedivme, že takovou práci často odmítají, obvykle neumí, nerozumí, za dané situace nedokážou. Pokud ho chci využívat plně jezdecky, tak si do určité míry jezdecké vzdělání zaslouží, i s ohledem na jeho konstituci. Tím nemyslím žádné rolování krku a ani GP drezuru, ale podpořit jezdeckou gymnastikou to, aby lépe koordinoval svoje tělo pod jezdcem a zátěž na hřbetě nedemoloval a jeho “měkký hřbet”.
Pozitivku jsme zkoušeli, není to pozitivkový kůň. Jinak do terénu samozřejmě jezdíme, ale s někým, ne že bych se bála jet sama, ale chci to nejdřív trochu pořešit na jízdárně.
Na stranovou práci si sama
Jinak jasně, s tím "valením se po předku" do jisté míry souhlasím. Nicméně jak jsem rozebírala s efe, možná za to může částečně i výměna typu sidepullu.
Díky za podnětný názor.
No projevy tohoto chování byly před přechodem na sidepull, na sidepullu se toto všechno srovnalo. Začala jsem jezdit na daleko volnější otěži, kůň více reagoval na váhu, hlas, myslím, že mu nepřítomnost udidla vyhovovala velmi.
Kulatý nánosník jsem měla (přesněji sidepull od Tellington-Jones), ale ten se rozbil, začala jsem tedy dočasně jezdit na placatém. Možná že i to byl spouštěč, kůň zjistil, že se do něj daleko lépe opře.
Na “pošlápnutí” samozřejmě pracuji také, kůň i při zkrácení otěže musí jít hezky v tempu, pomáhám si tušírkou za holeň nebo na záď, to funguje, záď se většinou zaktivizuje, nejlepší jsou na tohle malé a menší kruhy, kde to koně i donutí se do ruky nevěšet, je to prostě nepohodlné. Vaši radu s vytažením otěže vyzkouším. Děkuju.
Také praktikuji.
Můj největší problém je, že i přes ježdění s trenérem moc nevím jak na tzv. odžvýknutí. Začala jsem teď pár dnů jezdit právě na jízdárně v klusu, především kruhy, kruh zmenšit, vlnovky o x obloucích. Především na kontaktu, s koněm se nervu, ale věší se mi do ruky. Vím, že by měl postupně "povolovat hlavu směrem ke mněů - já nevím, jak to jinak napsat 😀 ale prostě se zatím opírá do udidla. Ještě tím, jak je to began, tak si myslím, že o to je těžší se do celého toho rámce poskládat….nicméně když jsem v minulosti jezdila právě kruh zvětšit/zmenšit v pracovním klusu, teprve tehdy by schopný se unést na ve cvalu na kruhu, s jezdcem i bez jezdce. Také jsem zjistila, že když mám kratší otěž, kůň nemá šanci mě vyvést, jelikož ještě dřív, než stihne například z kroku vyklusat, tak stihnu dát zádrž a zasednout.
Spíš mám z ježdění na otěži respekt právě i kvůli tomu, že mi vždy bylo vytýkáno, že mám tvrdou ruku. No máme na čem makat, na čas je bezprizorní lítání po lesích tabu 😀
Děkuju všem za reakce.
Ráda bych ještě upřesnila, že celý problém tkví v tom, že je kůň vysoko ve stádě a když jede sám ven, ne že by nedokázal odejít od koní, nikde se mi netočí, v pravém smyslu slova mne nevozí, tak daleko to nikdy nenechám zajít. Ale spěchá vždy cestou k domovu, v místech, kde si myslí, že by se mohlo zatočit k domovu, a to i na začátku vyjíždky. Už to mám odkoukané zkušeností, prostě potřebuje mít o stádě přehled a samozřejmě taktéž - pocit bezpečí větší se stádem než se mnou. Ale to je dlouhá cesta.
Tento projev chování graduje teď, přes zimu byla v pohodě, jinak bych si bezudidlově jezdit netroufla. Na sidepullu to také bylo v klidu, přestala se rvát úplně, i sama na vyjížďce, až na poslední měsíc. Jako kdyby objevila, že mě přeci jen může přetáhnout.
S novou trenérkou jsme hodně jezdili dopředu a dolů na hodně volné otěži , aby se kůň hezky uvolnil , dál jsme se zatím nedostali.
Nicméně asi zkusím prozatím Vaše rady, jezdit více na otěži a ohybat ohybat ohybat a snažit se víc sedět na zadku.