Asi z Indiánů zešílím, utíkají k sousedům. Nemůžu najít díru v plotě, musí být ale malá, protože prolezou kačeny a kačírci zůstanou doma. Pak na sebe přes plot křičí a kačeny se neumí vrátit. Zvlášť jedna je úplně blbá, když odstaraním spodní prkno, neumí sklonit hlavu a prolézt, ostatní se pro ní pořád vrací a předvádějí jí, jak na to. Opravdu mentál.😅
Asi na zahradě všechno vysbírali, granule a pšenice je moc nezajímá, jsou posedlí lovem.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 10.03.2026, 09:21:19
Tak tenkát se to tak nebralo.., ke koním jsem sama nesměla. Ale jsem tam chodila.😂
Hodnej kohout nejde ani na dítě a když je zlej můžete chodit třeba s koštětem, ale člověk musí mít postřeh.
Teď nedávno vážně zranil kohout dceřinu sousedku, už starší paní, ošklivě jí poranil žílu na noze, byla celkem dlouho hospitalizovaná.☹️
On každý chovatel ví, jakého dává, prodává, kohoutka, to se pozná. Někdo chce spíš toho “ zlého”, aby stál v první linii když přijde nějaký predátor. Ale můj posledni byl na lidi moc hodnej a přitom slépky bránil, měl to v hlavě srovnaný. A ještě byl krásnej. Byl z volného chovu, všechno uměl a všechno slepice naučil. Takovýho chci zase.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 10.03.2026, 07:36:36
Já mám zkušenosti bohaté a ovlivnit výchovou se to podle mě nedá. Měli jsme kohouty mírumilovné, jeden si dokonce “ hrál” s dětmi na pískovišti a kohouty zabijáky, stejné orostředí, stejné zacházení.
Každý v naší rodině zažil, že ho jako dítě napadnul kohout a tomu se stalo osudným.😅
Všichni zažili stejnou věc ( prababička, babička, máma, já, moje děti..), kohout přistane na hlavě, dítě křičí, krev teče, přibíhá dospělý, kohouta chytá, nese ho ke špalku se sekerou a tělo bez hlavy odbíhá do zahrady, protože je potřeba se věnovat dítěti a není čas ho přidržet.
Vidím to jako dneska, mě pomohl pan Koloc, trenér dostihových koní, vyskočil oknem prádelny aby se nezdržoval a nic mu nevadilo, že kohout nebyl jeho.🤣
Zase si teď sképky pořídím, zdá se, že liška se k nám už bojí, a k nim hodného kohouta, na tom si dám záležet.
Indiáni dočista zešíleli, brázdí pozemek neuvěřitelnou rychlostí. Kačeři u kačen tím svým vražedným soubojem asi klesli, holky se jich nedrží, tuhle utekly a kačírci zůstali spolu jak dva ňoumové protože neprolezli.
Dvanáctset metrů zahrady se jim zdá zoufale málo, snaží se proniknout k sousedům, kamarád co mi hlídal zvířata musel k stometrovému plotu přidat spodní prkna, naštěstí jsem je měla a kámoš je naštěstí praktický.
Holky se daly do snášení, každá jedno vejce denně, snáší v noci. Je blbý, že vejce jsou dost špinavá i když do kachníku dávám každý den čistou slámu.
Jinak jsou ovšem vynikající, opravdu výborná, plánuju po čas snůšky jíst jen vejce a k tomu zeleninu.🙂
Tož jsem se vrátila z dovolené a mám pocity viny. Gučka a Dorouš špatně jedli, zato mě bouřlivě vítali, nalezli do postele a docela ji zprasili. Dorouš mě pusinkoval, to on jinak nedělá.
Fram mě přivítal velmi vlažně, skoro by se dalo říct , že vůbec. Dobře se tedy tedy najedl, abych si šplhla rychle jsem uvařila hovězí játra, ale ta bolest ze zrady.., ta v těch očkách zůstala.😅🤣
Děkuju za zájem. Kamarádka psala že stav setvalý, nezhoršuje se, doktorka že se prý nemusí bát ať vyčká že atb zaberou, dala jí nějaká širokospektrá☹️.
Já to znám od sebe, když jde o druhé umím zakročit, jak jde o mě je to horší…
Kocour ji prý pěkně porval, jak se lekla, o tu ruku se s ní tahal..
Já se s vnoučaty venčím v Málaze, většinu týdne docela zima a zataženo a i déšť, ale alespoň jsme všude byli skoro sami. Včera už jako na Chigins fotkách.
Včera jsme byli pozorovat delfíny, pro děti obrovský zážitek. Oni to dělají tak, že se zavěsí v dost velké vzdálenosti za rybářskou loď, která začne vyhazovat zbytky ( myslím, že jsou domluvenì, protože sami prokrmovat nesmí), slétnou se pak obrovská hejna racků a připlavou delfíny a i ryby aby něco ukořistili. Já jsem si říkala, že by to byla velká náhoda, kdybysme delfíny potkali a oni na to takhle..☹️
Psi jsou tady prapodivní, všichni mají takové špatné postavy, běhají pomalu, nosí postroje, na vodítku netahají, chodí buď po pláži nebo po tvrdém, je to na nich hodně vidět, že jsou to městští týpci.
Kočky ve městě jsou kastrované a zaměstnanec města je každý den obchází s taškami sardinek.
Pro holuby tady mají městské holubníky přikrmovat se tam chodí i papoušci.
Doma bylo všechno ok, ale včera začal Gučka výt a pokusil se utéct, už si asi o mě dělá starosti☹️.
Dorouš je spokojený, ten kamaráda co hlídá miluje, a Framík zvlčil, bere mu prý ráno peřinu, ukradl mu snídani a boty a ze srandy ho okusuje.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 04.03.2026, 15:38:17
No neudělali jí ani CRP, to by se člověk …, poslali ji zas domů, teplotu má menší, tu ránu pochopitelně nechali zatáhnout, ruka nateklá.
Tak jsme vymyslely, že zavolá tomu profesorovi kterej jí dělal srdce do fakultní nemocnice a ten to zařídí. Ony jak se prý bakterie dostanou na tu chlopeň, už je nic nevymýtí.
Moji kamarádku a kolegyni předevčírem kousnul do ruky venkovní kocour, když ho dávala do přepravky. Krve prý teklo jako z vola, dostala v noci horečku, včera ráno jela na polikliniku, tak nějak to vyčistili zvenčí, dali atb, dnes jde na převaz, prsty oteklé, v noci ani neměla sílu si to chladit.
Problém je, že má operovanou srdeční chlopeň, nesmí se tam dostat bakterie..
Nerada bych, aby se něco zanedbalo, nejraději bych ji “donutila” k hospitalizaci, mám o ni strach a nejsem v ČR☹️.
Kdybyste měli nápad, zkušenost, jaké vyšetření a postup žádat , byla bych vám vděčná.
Kámoška je takový tvrďák a je už trochu starší, dost přes sedmdesát..
U psů vždycky nechám ránu otevřít, dát dren a proplachuju.., podle mého by se to mělo udělat stejně..