Prispevek ze vcelarskeho fora který me zaujal a stoji za sdílení. V mnoha směrech potvrzuje i moje pozorování..
Pavel-T64 Pryč Senior Member **** Příspěvků: 481 Připojen(a): 08.06.2018 Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem Souhlasím s příspěvkem Oslovení: Tykání Příspěvek: #372RE: Úhyny 2024/25 Tak já,Mirku,po delší době zareaguji. Mám taky podezření na cerane a mám téměř jistotu. Nastudoval jsem si nejen včely,ale i jiné blanokřídlé a hlavně mravence,jsou svým stylem včelám nejvíce podobní. Mravenci a mouchy hynou podobně,ale mouchy nemají společenství jako včely a mravenci. U mravenců dochází taky ke kolapsu kolonií,do 8 dnů je mraveniště prázdné,ale mravenci jsou k nalezení v okolí,mrtví zakousnutí kusadly na vrcholcích stébel. Příčinou je parazitická houba,která se dostane do těla mravence a po 8 dnech ho začne ovládat a donutí jeho třesoucí se tělo vylézt na vysoké stéblo tady se mravenec zakousne a okamžitě umírá. Houba z jeho těla uvolní spóry do okolí a ty čekají na další kořist. Je to tedy parazitická houba ZOOMBÍ. Jsou normálně popsány a je jich mnoho druhů u těch much se vyskytuje taky,ale zase jiný druh. Nosema cerane napadá včely a čmeláky. Vosa a zaviječ jsou na ní imunní a mohou být přenašeči. Hlavní přenašeč je ale waroa destruktor,který je na ní taky imunní a na něm se sem z Asie taky dostala. Včela si spóry této houby přináší i sama loupežemi a taky vžebráváním se do jiných včelstev když její již padlo. To proto, že spóry této houby vydrží v medu a pylu rok a v prázdném úle až dva roky. Proto nedávat zásoby padlích včel do jiných a úly dezinfikovat. Jakmile jí vytvoříme podmínky pro rozvoj napadne včelstvo v plné síle a to jako zoombí opouští úl aby se potom na jejich mrtvolkách spóry dostaly co nejdále a čekaly na další oběti. Nosema apis to má podobně,ale tam padne mrtvé včelstvo na dno úlu. Dnes převažuje nosema cerane až 95%,ale taky je možná smíšená nákaza,kdy část vyletí a část zůstane na dně. Nosema cerane je docela odolná na vlhkost chlad i teplo. Mráz přežije,teplotu do 50 stupňů taky a v suchu taky dost dlouho. Pokud ovšem vytvoříte kyselé prostředí,tak to jí vadí,tady dávám za pravdu Jiřímu V s jeho clonou s kyseliny mravenčí. Jenže to neprospívá ani včelám tedy aspoň ta 85% Mravenci používají 59,5%kyselinu mravenčí postřikovanou na pryskyřici z borovice k dezinfekci mraveniště,tedy taky si vytváří tuto clonu,ale oni jsou naoadáni jinou houbou a taky to někdy nepomůže. Na cerane to,ale nemusí stačit,neboť se i díky kleštikovy rychle obnovuje. Mnou vypěstovaná nosema cerane,(odebrána z kléštika),v Petriho miskách na agaru jako živném roztoku. (Kontrola mikroskopem. Rozpoznání je podle pólových vláken. Apis jich má 30,cerane 23 jinak jsou tvarově stejná,cerane je možna o setinku menší) Uhynula při odparu všech kyselin,tedy,mravenčí 60%,mléčné,šťavelové,octové a taky v ozonu. Účinné je i Savo,ale pro použití v úle je asi nevhodné Jiné jsem nezkoušel. To,ale nestačí musí se bojovat s kleštikem i s houbou. Problém je ten, že prostředí co potřebují včely k plodování náramně vyhovuje i nosemě. Mě zatím úhyny obcházejí. Nikdy jsem neměl úhyn,ani jeden,byť v okolí byly až 80% Tak je tomu i letos. Úly mám bez podložek,dávám je jen v lednu kvůli měli a potom únor březen kvůli rozvoji. Očka na sítko a česna na plno,ale s kovovou zábranou proti myším. Zimují na dvou nástavcích 39x24,ale jen 9 a 9 rámků. Všechny krajní jsou pryč,žádné uteplivky,ani komorovačky. Včely tam mají zimu, průvan sucho a bez problémů to přežijí,navíc brzy ukončí plodování. Kyselina mravenčí celý srpen pod výkem na dámské vložce savým nahoru. Venkovní teplotu vůbec neřeším. Září, říjen,listopad kyselina šťavelová s glycerínem dva odličovací tampony pod víko. Spad sledují jen za 24h po vložení,tedy podložka je tam jen jeden den. V prosinci jedna kontrolní fumigace varidolem. Prakticky bez spadu Podložka opět jen na jeden den při fumigaci. Lab.vyšetření už několik let 0. 3 včelnice 40 včelstev. Trubčinu vyřezávám jen u včelstev nesplňující body chovu. Odstavené medníky,oplodňáčky a volné souše dezinfikují na jaře a prostě před použitím ozonem. Myslím, že tohle ví spousta včelařů,ale je tu miliardový byznys,na nákup hovadin do včel. Tak všem hezké svátky. A ať vám to bzučí. P.S. v roce 2025 nebudu jednu včelnici léčit vůbec ničím z výše uvedeným. Ale použiji volně dostupný preparát který se mě osvědčil i na vzorku v Petriho misce. Jen v prosinci udělám kontrolu varidolem. Když se vše povede za rok se sem přihlásím a oznámím výsledek i prostředek k léčbě. Tak a teď se zase vypnu