Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 04.08.2026, 20:54:55
Myslím, že je to jak kdy a jakého má člověk koně
Záleží, jaké máte zkušenosti se zapřaháním. Já žádné a tak bych do toho nešla. Nicméně pořád si myslím, že plemeno není překážka. Viz výše.
Ale úrazy - lidí i koní jsou při téhle disciplíně horší. Sama to píšete. Kůň pod sedlem vás odloží, proběhne se a časem zastaví (pokud teda cestou nepotká dálnici nebo koleje, tam je to blbý). Ale s bryčkou je to pro mě větší průšvih.
Ale ano, v první řadě záleží na koni. Nicméně, pořád je to zvíře lekavé a útěkové.
Odpověď na příspěvek uživatele A1 z 04.08.2026, 20:42:36
Jaké máte zkušenosti?
Já zase těch plňasů tolik nejezdila, ale všechno je to o přístupu. Ano, jsou citlivější a vzrušivější, ale to je tak všechno. Zkazit můžete každého koně, že jo.
Odpověď na příspěvek uživatele Lenacia z 04.08.2026, 20:58:40
No a my si s Horsanou myslíme, že to není dobrá rada. Proč má kůň dostávat před prací řezanku, když stejnou službu (a lepší) udělá obyč seno? Případně, když už, tak jemnější otava.
Upřímně, mně ta zpráva z gastroskopie přijde jako reklama na příslušné výrobky.
Odpověď na příspěvek uživatele Irma19 z 03.08.2026, 20:07:38
He he! Já si ani nevšimla, že je tam modrý a fialový čudlík. Jak to má poznat ten pes? Jako - jasně, může si pamatovat umístění. Ale stejně bych si představovala kontrastnější barvy.
Jo jo, to je on. Herecký koncert Stašová, Dulava. A přesné vystižení situace - jak je to plíživé, nenápadné a manipulativní. Že ani dospěla inteligentní žena nemusí zpočátku nic poznat. A pak už je pozdě.
Odpověď na příspěvek uživatele A1 z 04.08.2026, 00:58:53
jestli by to pro něj nebylo třeba nepohodlné.
Nebylo. Plnokrevníci mají hodně šikmou lopatku, která umožňuje dlouhý krok. Kočároví koně strmou - takže kratší krok a vyšší akce. Hezky to vypadá, ale nepohodlné - pro jezdce, ne pro koně.
Kamarádka měla hřebce vysoko v krvi, v rodokmenu Anilín. V létě se na něm jezdilo - drezura, parkur, v zimě tahal sáňky, případně lyžaře. Na poprsáku. Žádný problém. Byl dobře vychovaný a přiježděný. Ráda na to vzpomínám. - na zimy, kdy byl ještě sníh a my klusali krajinou za cinkání rolniček. Popelka hadr.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 02.08.2026, 09:27:46
Je zvláštní, jak se člověk na zvířata napojí
Je to víc jak 30 let. Byla jsem na návštěvě u kamarádky, její fenka porodila a měla poporodní eklampsii. Takže štěňata se musela dokrmovat. A já se probouzela uprostřed noci, že teda musím. I když jsem nemusela.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 01.08.2026, 22:43:47
Ono to nemusí být nejmenované etnikum. Vzpomínám, jak před léty vysvětloval kolega za pomoci čtverečkovaného papíru ploché míry. Na střední škole. A propadl poněkud depresi. Protože 1 cm čtvereční se ukázal být problémem.