Příspěvky uživatele

Díky, chápu. Ale i něco nechápu. Píšete o včelaření v úlech na 15 rámků?

Nesouhlasím s tím, že chovat by se měly včely jen tam, kde je včelařský ráj. Naopak, včely je nutné chovat všude, jen někde je to skoro bez práce a nutnosti něco umět a jinde jsou úspěšní jen dobří včelaři.

Konkrétní příklad. Průmysl dělá pokrok, zemědělství nás živí. Ale když se podíváte na hospodářskou mapu, v úrodných nížinách není žádný průmysl, nebo nepatrně, přesněji, není tam žádná jeho tradice a vývoj. Prostě kde bylo úrodno, nemuseli lidi moc myslet a nic je nenutilo k vynalézavosti a průmyslu. Zní to asi blbě, ale prostě je to tak, nakonec zvýšná potřeba myšlení je už v českém názvu odvětví = průMYSL. Jaký průmysl je ve většině Polabí a jaký na jižní Moravě? Ale Vysočina a severní hory, západ Čech, to je jiná liga, viďte?

-------------------------------

A jen opro vaší informaci, píšete, že máte rád akátový med. Někomu bude následující připadat v duchu známé bajky o lišce, jež nedosáhla na hrozny a tak řekla, že jsou stejně trpké.

Ale. Moderním zabijákem lidí není cukr obecně, ale fruktoza (což ale potravinářskými mafiemi podplacený mejnstrým úspěšně tají). Internet je plný pravdy o ní, o fruktoze. Jen tak mimochodem, třeba z Coly zmizelo donedávné označení ve složení HFS = High Fructose Sirup a nahradil ho údaj o cukrech celkem. O co jde? Pro lidi skoro jedovatou fruktosu umí průmysl vyrábět laciněji než cukr a cpe to do všecho průmyslově slazeného jídla. Přitom fruktoza je bez stejného (nebo podobného) obsahu glukozy nestravitelná. Chutná ale sladčeji než cukr řepný a mnohem víc sladčeji než čistá glukoza = cukr hroznový. Naše játra neumí fruktozu strávit a tak jí mění na tuk a ukládají ho v těle tam, kde nepřekáží, do pupku, zadků, kozí a stehen. Jenže teké mezi střeva a orgány. (to zase vyhovuje mafiím, co ženám cpou nekonečné diety a prostředky proti tloustnutí) 

Polopatě (a velmi zjednodušeně). Pokud je v molekule napůl G ku F, je vše OK. Kde je nadbytek F, je VELKÝ PROBLÉM. Cukr řepný = sacharoza je složený přesně napůl 1:1 z G a F a tam fruktoza nevadí ničemu, kde je ten poměr přesně 1:1 a nebo hodně blízký, tak je fruktoza strávená a tělem využitá dobře.

A med? Který rychle krystalizuje = to je díky vysokému obsahu glukozy. Který med ale krystalizuje později a nebo téměř vůbec, to je způsobeno převahou fruktozy. Ano, lidem skoro vždy chutná to, co není pro ně dobré a zdravé (třeba bůček). Že si nevymýšlím najdete, každý kdo bude chtít, na internetu. Tip - Calábek, Slimáková, Havlíček a další. 

------------------------------

Je známé a u starších lidí skoro pravidlo, že švestky, hrušky, broskve a další způsobují neskutečné průjmy. Co je průjem? Sebezáchovná reakce těla zbavit co nejrychleji něčeho, co je špatné. Naopak po hroznech se ještě nikdo neposr…

Mám hodně nevytočitelných nástavků s tuháčem od loňska, myslím, že ještě pořád asi 45. Postupně se snažím je vnutit dvojím způsobem. Do přidávaných medníků dám do každého 2-3 rámky s dokonale poškrábanými víčky. Zda to vyndají z plástů a přepracují moc nevěřím a dám sem vědět. Myslím, že to jen zase zavíčkují. Ale něco s tím udělat musím.

Objevil jsem způsob “krmení” medem koncem června a v červenci bez  vytáčení - viz toto vlákno. Zjara to nefunguje. Popíši jak to dělám:

Pod TL na dno jsem několika vč dal NN s tuháčem s tím, že to vyberou a zakomponují spolu s novým medem do medníků. Tak tohle nefunguje. Klidně to tam zavíčkované nechávají a jedou normální jarní snůšku s náloží až 15 kilo tuháče pod nohama. Vybraly jen to, co bylo sice tuhé, ale nezavíčkované a i to vybraly jen zpola, cosi tuhého krystalického je v buňkách pořád. Kdyby to vybraly zcela, byl by to sypký “písek”, tedy nerozpustná čistá melecitoza.

Nevadí, pokus nekončí. Přijdou dny beze snůšky, u nás pravidelně po odkvětu řepky a než začne malina a někteří dokonce v tu dobu pokrmují. Tehdy by to mělo pro ně být “jako když to najdou”. Prostě jakási pojistka, že ani na okamžik nebudou trpět nedostakem zásob.

Je tu ale jedna velká nevýhoda - úl je o 16 cm vyšší. Vlastně dvě nevýhody, musí být na vč o jeden NN s rámky navíc. Jasně, pro chlapa (mladého) to není problém. 

Navalila se mi práce, že nevím co dřív. Luxus víc jak měsíčního válení s komplikovaným zápalem plic (dva za sebou) v předjaří se mi teď mstí. Nestíhám, co bych chtěl. A tak nemám pořád nástavkáč Hybrid, tedy VN 43,5x30x12. Mám předělaný atyp s přibitým dnem na jen 10 rámků a v tom jedno vč. Lezou mi oči z důlků co dlouhý rámek předvádí, tedy co dělají včely na něm a patrně budu muset (nerad) odprosit Langisty.

Pro úplnost. Úl je předělávka a má, kromě 10 rámků míry D-B napříč za přepážkou plac pro dva rámky 39x30 a tam si chovají trubce. Úl je na SS a ty dva rámky jsou na TS. Mám tento atyp ještě jeden (ještě další 2, ale předělání obtížnější) a co nejdřív ho předělám stejným způsobem a dám do něj oddělek. Pomalu přejdu s částí vč na tuto míru.

NN jsou k tomu jen moje 39x15x11 a šel by k tomu samosebou i 39x11x11.

Tady vlastně nemám co dodat. Včelaříte jako M.S. ve včelařském ráji a já nic, co popisujete, v konkrétní době, nezažil. Tudíž se nemůžu vyjadřovat. Děkuji vám za uvedení do obrazu.

Díky vám kolegům, kteří jste ochotní debatovat, začínám vidět svoje včelaření jinak. I když moje včešly letos silně zaostaly a vztaženo k vedoucím rostlinám je to letos horší, kor na stanovišti K, přesto začínám uvažovat jinak. Jen němě žasnu a nechápu, jak to, že některá vč přežila a dokonce některá (asi třetina) dnes mají už kolem 15 kg medu v medníkách - který jde vytočit, protože med v plodištích je nevytočitelný, tak je to myšleno. 

Udělám zvláštní vlákno s tématem, které mě napadá.

Nemám teď čas číst váš příspěvek.

Toto vlákno jsem založil ze zoufalé snahy, aby ZAJÍMAVÉ příspěvky nebyly překryty často plky, které odvádí pozornost od tak zajímavého článku, že je škoda aby byl překryt něčím méně podstatným. Kdybyste se obtěžoval číst (a chápat) i jen zadání vlákna, nedivil byste se. Ale asi svůj vlastní příspěvek nepovažujete za pozoruhodný.

Mě na forech tohoto typu vadí, že jsou často podnětné a zajímavé práce rychle překryty nějaký balastem, často nesouvisejícím. Už mě unavuje psát pořád dokola to samé, co jsem tu já, ale i jiní už psali, ale panstvo se neobtěžuje hledat pod nánosem nepodstatných plků.

Ze zoufalství vrátím rok staré vlákno a nikdo nijak nereaguje (konkrétně sběrný medník), drtivá většina je líná číst a nebo nemá mozek schopný chápat delší text než 3 holé věty a vše chce nejraději jen heslovitými štěky. Pak třeba pane Malino sledujte videa, jako se teď jedno přetřásá. Tam se třeba naučíte víc a od lepších než jsem já, co myslíte? Já myslím, že poučit se tam sice nemůžete, ale rozhodně to bude pro vás pohodlnější.

Já to napsal špatně, dokoukal jsem to taky celé, ale bylo to pro mě utrpení.

Pozoruhodné jsou úly. Mají jen 9 rámků, ale vysokých nejméně 30 cm, vypadalo to na 37x30 a nebo dokonce nad 30?

Javali tu fňuká 😉jak nemůže dostat včely do medníku a tenhle inženýr (Pepa je taky inženýr, zvláštní shoda, nebo diagnoza?) dá mřížku, plodiště je sotva obsazené a po plodplástech chodí jen desítky včel a nad mřížku do medníku dá jen souše. Javali Javali, tady vidíte, že se máme ještě hodně co učit.

Mě video připadalo jako demonstarce včelstva po otravě. Běželo to a já někam odběhl a vrátil se když držel vyndaný plodplást s pár včelami a myslel jsem, že má to včelstvo asi po nějaké otravě, tedy skoro bez včel. Prostě pro natáčení demonstruje nesmysly, ten silnější lazar, v době květu řepky a jabloní držený na 5 rámcích, šestá je BP + 2 rámky + plac pro divočinu v komoře a dává do medníku? A když si představím, že to podle něj někdo udělá a budou jich asi stovky, pak má Dol a další distributoři zbytečných léčiv o kšefty a obživu postaráno. 

Ve skutečnosti právě tím, jak málo včel má a dává medníky doslova vyrábí nemocné včely a jejich neduhy svádí ne na sebe, ale na VD. Je to užitečný idi… a nebo je placený?

Tady je názorně smysl rčení, že je někdo “blbej nebo navedenej”. A když se někdo dá k něčemu navést, tak je to vždy za něco a tedy za platbu, i naturální nebo platbu službou. 

Ty vole!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Strašně jsem se snažil to dokoukat. Tak hezký mladý člověk a takové bláboly, neuvěřitelné. Tohle teď frčí na videích?

Sedím u pozdního oběda a tak můžu reagovat. Jasně, nikdo nevíme jistě jak to funguje a vždy je lepší udělat něco než neudělat nic a čumět tam jak vejr. A taky je tu jistá tradice. Existuje prastaré, ještě černobílé video ze šedesátek o starém slovenském včelaři. Jak dělal slamáky. Jak krmil a jak včelám zpíval. Ano, zpíval takovou divnou písničku bez melodie (na 100 % neměl hudební sluch), falešně, ale tak upřímně, že mi zvlhlo oko. Možná si písničku ten úžasný pán sám vymyslel a složil, je nářečím (asi Šariš?) a moc jsem mu nerozuměl. Ale z dlouhého videa si pamatuju jen to, co píšu. To nejde zapomenout.

Nenapadlo by to mě. Ale nyní už exmanželka - doma včely neměli a nevědla o nich nic. Když umřela máma, manželka se mě s vážnou tváří zeptala, zda jsem včelám řekl to, že máma za nimi už nikdy nepřijde. Poslechl jsem jí. Manželka to prý viděla ve filmu Babička, já si to nepamatuju.

Pověry? Někdo by se mohl smát pobožným když se modlí. Jsem ateista, ale někdy jim závidím.

Pobavil jste mě a to VELMI! Kromě velkého poučení - dozvídám se, co nevím, jasně vysvětluji, že s rojením nemám zkušenosti, mě velice zaujalo vaše sdělení, které přeinterpretuji po svém.😉😀🤫

Vy ze mě děláte zaostalce, věřícího starým knihám a pověrám a tlučete na plech a děláte včelám bouřku? Tak tohle jsme u nás v Domašíně nedělali ani před 60 lety, už jsme věděli, že je to nesmyslná POVĚRA. Kropení, které má simulovat pršení, je spíš funkční tím, že včelám zmáčí křidýlka, než aby je vyděsilo, že prší - a při bouřce prší silně a ne jen nějaký májový deštíček. Tak toto je ryze lidské uvažování a včely většinu fungují jinak.

Ale jestli jste bubnování myslel jako vtip, trapně jsem ho nepochopil… Podstatné je, že se roj snaží z počátku usednou na různá místa a jen jedno si vybere matka a tam se pak ostatní “sestěhují”. Tohle jsem netušil.

Mám málo času a tak nečtu celý svůj příspěvek. Je o Pepovi a letos ho zmiňuji zase v souvislosti s paroprodyšnými stropy. Někdo je prostě inženýr a má svou hlavu, i kdyby se o něčem přesvědčil stokrát, musí se o horká kamna spálit sám.

Toto vlákno vracím aktuálně z jiného důvodu. 

I zde nemám zrovna čas číst svůj pilotní příspěvek. Mám ale za to, že musím zdůraznit PODSTATNÉ, co se obávám v pilotu nepadlo.

Protože do sběrného medníku soustředíme hodně plodu, v daném vč se relativně brzy nalíhne enormní množství včel a ty někde musí být a musí mít co dělat. A tak podstatné, co jsem asi před rokem zapomněl.

Na jedno vč dáme mřížku a nad ní medové a plodové plásty z tohoto + dalších 3-4 vč. Plodpásty jdou se včelami a tak se může dát naráz celomedník, tedy medník velikosti VN. Včely se neservou a druhý den odletí staré zalétané domů, mladušky zůstanou. Ovšem vlastně nepřirozeně rychle vč přebují. Protože se nepodaří nahoru nad mřížku dát pouze zavíčplod, tak si včely obyčejně udělají v medníku na plodu nouzáky. Ty je třeba za pár dní zrušit, jinak spodek po zavíčkování prvního nouzáku v medníku uletí - vyrojí se.

Při kontrole a likvidaci (ne každé vč to udělá) nouzáků posoudíme sílu a buď hned, já přidal za 3-4 dny pod mřížku standardně vystrojený NN medník se 6 M na prostředku a po 2 souších u stěn. Toto rychlé rozšíření je nutné z výše uvedeného důvodu a současně je dobré z tohoto vč udělat oddělek či dva. Na plodplástech bývá hodně medu a tak budou odd velmi dobře zásobené. I kdyby se odd nedělal, pod původním VN je TL a tudíž by stísnění nastat nemělo. Ve chvíli, kdy je relativně rychle NN medník postavený a plný, musí pod clou sestavu další NN medník. Ano, zvedat narvaný celomedník a rvát ho zpátky do té výšky - plod asi ještě nebude vyběhlý a vytočit se to nedá, je nejrychlejší cesta ke kriplvozíku!

--------------------------

Při psaní mě napadá další možnost, kterou ihned udělám, bohužel jsem už prošvihnul správný moment - došlo mi to až teď. Měl jsem jeden nouzák nechat, dodat jednu souši s asi 2 dl vody a dát stranou na nové dno. Tím by byl velký oddělek udělaný a hlavně by odpoadlo to všechno vzpírání. Ale možná je lepší udělat to s odstupem a dát tam matečník pořádný z chovu. I med by měl uzrát. Zkusím to a dám sem za čas vědět.

Další možnost, spíš nouzové provizorní řešení je, po likvidaci nouzáku ve sběrném medníku dát celý medník stranou a když nemám honem vhodný matečník z chovu - celá akce je neplánovaná, pak vložím rámek s vajíčky a nejmladšími larvičkami z dobrého vč. Oddělek si matku udělá sám, sice zase z nouzáku, ale je to úplně bezpracné. Získáme čas a později je možnost matku vyměnit za pořádnou.

------------------------------

Další nápad je sběrný oddělek. Nedošlo mi to dřív, protože tento SO nepoužívám, nenaučil jsem se to zařadit do svojí běžné rutinní včelařiny. Vlastně by se daly pomocí sběrného oddělku z kmenových vč odstranit kritické rámky s příliš mnoho medu nad plodem a dosáhnout podobného efektu v případě sběrného medníku. O med by se asi přišlo, ale hlavní efekt by se dal dosáhnout též.

Prostudujte si vlákno sběrný medník. Ne číst, STUDUJTE to tak dlouho, až vám to docvakne. Ano, někdy se to stane a mě vloni i u míry 39x24!!! Pak není zbytí a musí se použít klasika. Vloni mi to vyšlo, že z 5 vč jsem “ozdravil” 4 sebráním jejich plodplástů a ty přišly do jednoho vč, kde nastala klasika - mřížka a přeložený plod. Holt byla část medu z klasiky, z hnusných plástů jako má 99% včelařů. Mimochodem, jenom tak jsem mohl po letech nafotit jak vypadají vytočené panenské medplásty a jak zakladené. Vidíte to v článku, který tu visí.

Ale aby bylo jasno! Goro radí odvíčkovat zásoby nad plodem, obyčejně stačí dva rámky na prostředku. To je skvělý způsob. Podobně funguje sběrný medník a že  se mi nechtělo patlat= odvíčkovat med nad plodem, tak jsem tam dal souše na zakladení a nebo rámky, kde bylo nad plodem medu málo. 

A i váš způsob je dobrý. Zopakuju podstatné. Každý způsob, jak si poradit, je dobrý, důležité je umět si NĚJAK poradit vždycky, a nebo aspoň ve většině svízelných situací.

K rojení jak ho popisuje pan Malina. Jen 5 matečníků = Tichá Výměna matky. Ta, podle mých zkušeností zjara VŽDY skončí vyrojením. Ovšem tvrdí se, že TV funguje skvěle i zjara, já si to nemyslím.

Bohužel nepíšete jak stará je matka. Prostoru měla, zdá se, nadbytek a tudíž to nemůže být vyrojení ze stísněnosti. Jenže by tu ještě mohla být vědou neposaná a mnou jen tušená věc. Když včelám z nějakého důvodu nevyhovuje “bydlení”, nemá jinou možnost z nevhodného příbytku prchnout, než se vyrojit. Tak si já vysvětluji nesmyslné roje, kdy je matka mladá, prostoru nadbytek, dílo mladé, ale pozor, také rámky a úl nikdo nevykoupal v nějaké chemikálii (zrovna poslední Včelařství ZASE vnucuje blud o dezinfekci rámků a všeho ostatního, i nasákavého chemií). Zde bych varoval i před parafinováním nástavků - parafín nesmí ke včelám nikdy a nijak! Může včelám velice vadit.

S rojením mám malé zkušenosti, celý život jsem včelařil na minimum rojů. A vlastně se z vašeho příspěvku dozvídám novum, že roj vyletí a začne si sedat dřív než matka. To je pro mě neochopitelné a pokud je mi známo, všechna odb. lit. tvrdí, že vyletí včely a krouží ve známém reji, spolu s nimi vyletí i matka. Určitě nejde jako první a část včel na ní “čeká” ve vzduchu a “čeká” kam ona usedne - má se za to, že je pro starou matku let obtížný a tak to nebývá daleko ani vysoko. A kde usedne matka, měl jsem za to, že matka usedá jako první, tam se k ni začnou usazovat postupně ostatní včely z roje. Váš popis by naznačoval, že je to jinak. Když o tom (poprvé) uvažuju tímto prizmatem, pak je toto další věc proč přepsat učebnice. A má to i logiku. Víme, že před vyrojením hledají pátračky vhodné doupě. Když ho nenajdou a vyrojí se, z roje na větvi pořád vyletují pátračky a hledají doupě, obyčejně je to tým asi 100-150 včel a intenzivně hledá. Když nenajde, roj zůstane na stromě a nakonec tam postaví plásty a uhyne. No a z vašeho popisu se zdá, že je to jinak. Zdá se, že nějaký tým pátracích včel rozhodne o usazení roje  a matka tam teprve, na místo na větvi, zvolené pátračkami a obsazené pátračkami, teprve usedá dodatečně. Protože se má za to, že i toto usednutí včel řídí mateří feromon a tudíž dle té logiky by matka musela usednout jako první, zdá se, že to může být jinak. Je nutné mít vaší příhodu na paměti a sledovat, zda je to normální a nebo vzácné ve smyslu “výjimka potvrzující pravidlo”.

--------------------------

Někde píšu,  opakovaně, že “komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do …”. Když tedy neudělám nic špatně - úl například nemá očka, síto ve dně ani jiný průvan a v úle je všechno správně, není tam ani hlad a není ŽÁDNÝ důvod, aby se madam musela rojit, tak jo, tak je to jako s nevěrnou, či věčně nespokojenou manželkou. Některé - je to přirozenost - i kdyby měly modré z nebe a muž se sanažil sebevíc, stejně jsou nespokojené a geneticky mají nesprávné touhy a i takové ženě je nutné umožnit “odlet” do pr…!

---------------------------

Víte, opakovaně jsem tvrdil, že NN systém je překonaný a ve světě se udržel jen ve specifických podmínkách, třeba v Austrálii, s nepřetržitou snůškou 10 měsíců a průměrem 300 kg medu na včelstvo. Například nedaleký Zéland už NN systém, pokud vím, nepoužívá. 

Já tvrdím a není o tom také žádná statistika, že včelám může vadit sice dostatečný, ale nesmyslně a nepřirozeně roztříštěný prostor na malé fragmenty a vždy rozdělené včelí mezerou a dřívím. Trochu teorie. Dívám se na výkres Langu v němčině, co mi kdysi poslal Jindřich Boháč. Tam je HL tlustá 19 a SL 10 mm. Jenže existují i varianty kde je je HL 24 a SL 12 mm!!!!!! I Když vezmu rozumnější míry z Boháčem zaslaného výkresu, je to tedy mezera mezy patry voští 19+8+10 = 37 mm. Ovšem taky existují Langy s rozměry louček 24+8+12 = 44 mm - 8 mm je VM. Nevím jakou máte variantu. Ale i u evropsky umírněné varianty je to 37 mm a je NUTNÉ se zamyslet nad poměrem voští ku dříví (se včelí mezerou). Má-li rámek vysoký 159 celých 29 mm dříví, pak je voští jen 130 mm. Dál si ten poměr každý spočítá sám, tedy 130 : 37 a může porovnat s Blaníkem 39x30, kde to je 285 : 15 . Blaník může mít při dodržení standardní ČSN tento poměr pořád 280 : 20 mm.

Když se vyjadřuji o NN systémech jako o nesmyslných, nevhodných pro včely, i pro včelaře, tak toto je jedna z prazákladních věcí!

ČSN má tyto míry 12+6+8 = 26. Já ale opakovaně psal o tom, že se snažím o HL jen 8, a Sl jen 6-7 mm a spolu s českou VM = 6 mm to pak u Blaníku dává 8+6+7 = 21 mm

Navíc včely vysoké rámky nepřistavují k SL (často ani nízké pokud nejsou v medníku a není silná nsnůška) a protože nechávají 18 mm mezi SL a spodním okrajem plástu, pak je mezera mezi částmi díla veliká, nepřirozená je vždy a je možné, že i toto může včelám vadit a snaží se z tak fragmentovaného obydlí prchnout. A některým lidem taky nevadí nevhodné obydlí a jiní ho mění pro zdánlivé maličkosti, i u včel to je stejné. Některým daný úl vyhovuje, jiným méně a některým vůbec a pak se vyrojí bez příčiny.

Není statistika zda se v NN systémech včely víc rojí než v jiných a tak jsou to jenom moje DOMNĚNKY ze zkušeností. Faktem je, že se vám vč vyrojilo a nemělo žádný důvod. Já se jen snažím přijít na to, PROČ se někdy některá vč rojí, i když včelař udělal maximum proti vyrojení a vč tudíž nemají žádný důvod. Protože to považuji za genetickou vadu, tak stejně jako u lidí je třeba se takové matky (manželky) co nejrychleji zbavit a neklást jí překážky, když madam nevyhovují běžné poměry obecného standardu. U včel je ta parádní možnost, že po chycení roje prostě blbou matku zahlušíme a proto jsou včely báječné. V tomto ohledu lepší než lidi.

Řešila se tu neochota některých vč obsadit medník. Něco mi došlo až včera a tak se hned podělím. Jen jsem nevěděl jak to formulovat či zdůvodnit. Už vím jak popsat a jak to, že  vlastně neznám neobsazení medníků. Vloni byl výjimečný rok a i to je popsáno vláknem sběrný medník.

V popisu metody Blaník jsem jasně vysvětlil, že M musí na prostředek a ke krajům souše. Má to důvod a dohledejte si to sami, opakoval bych to snad po desáté. Pak je nutné v této souvislosti opět přečíst “pohádku” o bratrech, hříbkách a pletení košíků.

Ne vždy (i mistr tesař se někdy utne) se mi zadaří vystihnout pravou chvíli puštění do prvního medíku. Vždy je to přidání NN nad VN s TL a tudíž to je rozšíření nenásilné, pozvolné, méně než rozšíření o 50%. Ale i tak se stane, že včely na M stavět nezačnou, i když je silná snůška, jako právě v těchto dnech. Ovšem obsadí souše, přijmou je, opraví a plní je a tudíž obsadily kraje medníku, prostředek holt ještě ne. Na ten dojde za 2-4 dny.

Na M uprostřed nezačaly stavět. Ale v plodišti. tím, že se nad VN objevil prostor, začínají spotřebovávat med (zásoby) nad plodem a sunou plod až k horní loučce - najednou vědí, že si to smí dovolit, že plac nad plodem pro med bude. A tudíž je med nemusí stlačovat dolů a ony si můžou dovolit plodovat až na horní okraj vysokého plodiště.

Kopřiva je “nejvýkonnější” bylina a je nejen plná bílkovin, ale také minerálů a asi i vitaminů. Domnívám se, že díky kopřivám získají králíci skvělou kondici a pak jsou odolní proti většině nemocí. Na některé nemoci samosebou ani kopřivy nepomůžou.

No a k bršlici. Králík není idoit a ví, co nemá žrát. Bršlice sežere jen malé množství a pak raději nežere. A jestli jí chovatel králíkovi vnutí zakamuflovanou do nějaké šmakulády, pak je to proti přírodě. Příroda ví, co je pro zvíře dobré a co není a přírodní tvorové to vědí a svým nezájmem ty “věci” žrát to jasně ukazují. Pak ale přijde člověk, nerespektuje co může pochopit každý a usnese se, že králíci bršlici vlastně milují. 

Mě taky “chytří” od mého narození tvrdili, že miluju KSČ a vytrvali v tom ažo do 17. listopadu 1989. Myslím, že mi nic jiného nezbývalo než nějak bolševiky přežívat. Naštěstí jsem to přežil (a zdaleka ne všechno bylo JENOM špatné!).

Všechno správně, chválím. No a to, že jste nevyhodil trubčák nevadí, místo něj - ne na jeho místo - dáte poslední M v tomto jaru. Další tam lze dostat jedině když by se dělal oddělek.

Polopatě. Nyní je na poslední pozici trubčák. Ten vyhodíte, na poslední pozici dáte starý černý plodplást - u vás ten nastvený a M před něj. Na poslední pozici by jí nepostavily a když, tak nezakladly a nanejvýš by do ní nandaly pyl.

Myslím, že vás sleduje víc lidí, jak krok za krokem budujete silná včelstva, v kraji, který je podle vás a vašich sousedů ultrajalový. Já jalovosti vašeho kraje nevěřím.

Ale hlavně jde o to, že systém Dadant není ještě více rozšířený proto, že se v něm prý špatně obměňuje vysoké dílo. My ale víme, že díky zužování se daří měnit dostatek vysokého díla. Navíc zužování je HLAVNĚ ozdravný prostředek k samočinné léčbě Nosama Apis, kterou Blaník tudíž vůbec nezná. Kdo nezužuju, dříve nebo později narazí na superpotíž = NA. Ta neničí vč každý rok stejně a já tvrdím, že některé ZIMNÍ úhyny má na svědomí právě ona.

Každý rok je jiný a letos nemám problémy s jarním rozvojem jen já. Mnozí před zimou kvůli melecitoze udělali nějaká opatření, vzali a nebo se aspoň pokusili vzít včelám problémový melecitozní med a nakrmit cukrem. Já neudělal nic a zopakuji: stan R ani deko cukru - přežilo 10 kmenů a padly dva oddělky. Oddělky neměly KK a zbytek dostal KK pod VN v konci září. Stan KR, kde asi polovina dostala 8-10 kg cukru a druhá polovina 3-5 kg cukru. Tam padlo vše co mělo KK nad VN + slabé oddělky. Na novém stan KL bylo 6 odd a jeden padl, KK měly jen dva a ty ho dostaly pod VN.

Čekal jsem, že nepřežije nic. Co přežilo má pomalý rozvoj, nepochopitelně vč s cukrem jsou výrazně horší než ta na pouze melecitozní medovici. Neuvěřitelné, nepochopitelné, pravý opak toho, co tvrdí všechna mě známá odborná literatura. Moje vč se neproletěla od konce listopadu do tuším 10 března.

----------------------

S medníky jsem začal u některých vč před týdnem. Po včerejšku má medníky co bylo zazimována jako kmenová vč. Dnes dostane medník zbylých 5 vč, původně oddělků. Někde ale medník kvůli špatnému odhadu síly neobsadily celý, přesněji hospodaří jen na souších a stavbu na M uprostřed nezačly. Jinde staví. Některá vč dostala medníky jen poloviční, zmenšené buchtami na 6 nebo 8 rámků. Někam přišly ultranízké medníky 39x11x11 (do medníku se vždy dává jen 10 rámků).

Skončila třešeň, dokvétá hruška a švestka i pro včely bezvýznamná trnka, naplno jede pampeliška - je hojně navštěvovaná a začaly jabloně. Rozkvétá řepka, kleny ještě nekvetou. Letos nebude žádný med z třešní a už vůbec ze špendlíků.

Protože jsem neměl nikdy zimní úhyny, nemám nacvičené co s rámky z uhynulých vč a nepamatuju si, že bych o tomto problému někdy četl. A problém to pro mě je. Letos vč mizerně staví a nechtějí zakládat M. Místo M přidávám spíš mladé rámky z uhynulých. I tak mi zbyde hodně rámků se zásobami. Nechci navyšovat počet vč a tak neplánuji oddělky.

Pak jste jel 20 metrů kolem mých včel (nejsou vidět), pak skrz pár činžáků - bývalá hornická kolonie a na jejím konci točna pro bus. U ní důlní vozík a panely naučné stezky. Pak jste patrně projel vsí Vyšetice, kde se narodil spisovatel Bohumil Říha. Já tady odsud ale nepocházím, jsem z Vlašimi, tady jsme náplava teprv 7 let (a měl jsem tu být o 30 let dřív!). Pro včely je to tady mnohem lepší. I když Sibiř. Třeba tady ještě kleny nerozkvétají.

A ano, moje vlast je Československo, jsou to nejhezčí země na světě. A skvělí lidé. Někteří, většina.

Škoda, že jste se nezastavil. Když jste plánoval cestu mohl jsem vám dát telefon. Viděl byste vidět in natura, jak a v čem včelařím.

Ano, je to tu nádherný kraj. A děkuji za pochvalu a ocenění. Kdybyste ve Voticích odbočil na Jankov (velvo), mohl jste po 8 km navštívit bojiště poslední velké bitvy Třicetileté války (6.3.1645) - silnice vede kolem a nebo spíš přes něj a po dalších 7 km od bojiště žiji a včelařím (vzdušnou čarou asi blíž). Bojiště je na kopci, nebo spíš náhorní planině a je odtud daleko vidět.

Když jste z Votic vyjel ten krpál, “Kanada” byla vlevo, přijel jste po pár km do Miličína a to je střed České Sibiře.

Začala tu kvést jabloň. Patrně nemeduje při nižších teplotách, včera na ní nebyla jediná včela. Bylo asi jen max 14 ve stínu a snůška z něčeho byla. Bylo chladně větrno. Třešně jsou odkvetlé. Zapomenuté zásobní rámky venku včely vůbec nezajímaly.

Řepková pole pořád, už čtvrtý den, jen žloutnou. Řepka asi čekala na vodu a včerejší chladno jí nepopohnalo. Nevadí, je něčím vždy postříkaná a zameduje až po odkvětu hlavních květů, když nakvetou spodní odnože. Z těch už semeno nejde sklidit a tak to už jezevci nijak nestříkají.

Právě tu skončily javory mléče. U těch jsem také vypozoroval, že do 18 z nich sbírají pyl. Jak se udělá tepleji nad 18-20, asi v tom také hraje roli vzdušná vlhkost, nálet na mléče se znásobí a většina včel se nezdržuje pylem. 

Pořád se mi motá hlavou váš problém. A to máte míru na dobrý Dadant moc nízkou = 27,5 a tudíž by obsazování medníku neměl být problém. Na druhou stranu jsem vypozoroval, že odsazování mendíku u 30 alei u 24 je podobné, spíš stejné a u 24 jde ještě o nižší míru než 27,5. 

Následuje nepotvrzená pouze moje domněnka:

Vč se přizpůsobí svou početní velikostí prostoru velkého prostoru, pokud je v úle jen jeden + libovolný počet NN. Základ je ale právě v tom, co většina sveřepě odmítá a to jsou dvě míry v jednom úle - vysoká + nízká.

Tady by měla být pak přímá úměra, že ve větší třicítce by mělo být víc medu ma to o 25% vztaženo k 24. Jestliže dá na jedné koze jedno vč 24 32 kilo medu, druhé vč 30 by mělo dát 40 kilo medu. Není tomu tak úplně otrocky přesně.

Zrovna tak nejde otrocky počítat kolik vajíček denně položí matka a už vůbec se nedá držet striktně počtu dm2 pro plod. To jsou slepé uličky a nutno podotknout, že mi trvalo 40 let než mi došlo, že na teoriích tak zvaných vědců něco nesedí.

Co potřebujeme za každou cenu proto, aby vč ochotně obsazovala medník? Potřebujeme docílit toho, že je plod až k horní loučce vysokýho rámků. Toho se dá nejsnáze docílit jedině když má úl TLumič, který ale nemůže být stejné vysoké míry. Prostě MUSÍ tu být pro matku prostor, kde bude klást ochotně = vysoký nástavek + prostor NÍZKÝ, kde bude ochotná zakládat maximálně trubčinu, jen některé vč a jen v některém roce si dá trochu dělplodu do podsazeného nízkého TL.

Dosáhnout toho, aby na vysokých rámcích nebyl nad plodem med se dá nejsnáze pomocí BP, že je vč na méně než 11 rámcích. Jak dobře podotýká B.S. vč sice rámek (rámky) za BP vnímá a považuje za své, nicméně plod by tam dalo asi stěží, dřív by se raději vyrojilo. Ale vč pudoivě MUSÍ mít nejméně 5 kg zásob a tak si je snaží cpát nad plod. Ošálit je lze jen v tuto dobu a jen v NN pod VN.

Takže jak na to?

Pod VN a když je vč slabší tak i staženém na jen 9-10 rámků musí být TL, kde je dobré mít nespotřebované zimní zásoby, stačí tak dva rámky 39x15, tedy asi 3 kila zásob, ne víc než asi 6-7 kg. Vč pak nemá pocit, že musí hromadit - JE JARO - zásoby na vysokých rámcích přímo nad plodem, ví, že je v úle má snadno k dispozici a má jich dost. Nemáme staré zásoby? Nevadí, vč tam ukládá přinesený nektar. Když nejsou staré zásoby ve spodním NN = TL, bude jen o něco méně jarního medu. Tudíž stěžejní nejsou dole zásoby staré, ale stěžejní je nízký nástavek dole pod VN. A aby se neomezovala matka v kladení dělničího plodu ve VN (i když je stažený na méně rámků), proto je trubčina dole. Už od květu špedlíků a toto je modifikace původní metody Blaník, která předpokládala tvorbu TL později, až při začátku květu řepky.

Do N medíků je nutné mít buchty. Pokud je čas dávat medníky a vč nemá plný počet velkých rámků, dostane medník, ale například jen 6 N rámků a zbytek je vyplněný buchtami. Po pár dnech, až se nalíhne dost včel, se zvětší medník poté, kdy se zezdola vyhodí blinovka a rámek za ní, doplní se M a plodiště je konečně na plném počtu rámků. A lze, když je plné plodiště, ještě počkat s doplněním medníku. To vše plasticky podle idvidiuálních potřeb každého jednoho včelstva. Samosebou to jde dělat jak cvičená vopice (najmutý nádeník v Americe) bez přemýšlení a vždy se asi ve třetině strefíme správně, třetinu podtrhneme a třetina uletí. S tím takto velkovýroba počítá a je na každém, zda chce se svými pár vč včelařit jako profesionální farmy se stovkami a tisíci včelstvy. A nemyslet stejně, jako nekvalifikovaný nádeník v cizákově, který myslet ani nemá čím, není honorován za myšlení, ale za dřinu jak cvičená vopice. Každého volba čím se cítí a nebo čím chce být.

Mohlo by se zdát, že si protiřečím a že postupné pouštění do medníku je přežitek a moc práce. No pak se s tím nemusí nikdo mazlit, naházet medníky hlava nehlava a ono to nějak dopadne. Většinou špatně. Kouzla s postupným pouštěním do medníku jsou potřeba jen některé roky, je ale dobré být na to připraven a tu možnost mít.

-----------------------------

O využití buchet, jak nízkých tak i vysokých podrobně někdy jindy. Rozhodně se nikde neválí a nepřekáží, i v sezoně je dobré je mít.

Například tu nedávno pan Goro píše, jak se udělá odd a no běžného nástavku se dá jen těch pár obsedlých rámků, třeba 3 a zbytek nástavku se nechá prázdný nebo se vyplní soušemi a nebo M. No ano, to jde. Ale i v létě je někdy chladno a rychlejší rozvoj oddělku, ALE HLAVNĚ Z TEPLA VYCHOVANÉ NEMOCEM ODOLNĚJŠÍ VČELY se docílí tehdy, kdy je oddělku ponechán jen ten prostor, který potřebuje (a plně ovládá - rabovky například). A to se dá nejrychlejií docílit vložením buchet.

Jak rozdělit běžný VN prostředkem na standardním dně a využít jej místo dvou plemenáčů jsem vysvětlil nedávno a jak tudíž vůbec nemuset mít plemenáče, které po asi 9 měsíců v roce někde překážejí. A tak dále, o tomto někdy příště ve zvláštním vlákně.