Schválně píšu, že ne každému se pokaždé splní, asi to záleží na proměnných, člověk si taky nemůže přičarovat třetí nohu, a to i kdyby se na hlavu stavěl, že ano. Některé okolnosti prostě nedopřejí, aby se vůle naplnila. A některá vůle ani není dostatečně silná nebo správně naladěná nebo dobře motivovaná, co já vím, já tomu nerozumím, jen tak o tom klábosím, že by mi to jako dávalo smysl, že jsem cosi v tom smyslu už zažila, ale nestavím to jako dogma 🙂 Tomu, aby se něco takhle šťastně zvrtlo, asi musí prostě být “vesmír nakloněn”.
No ony to ty včely nepijí proto, že by v tom byly nějaké ty fantastické chemické látky, ale proto, že jim to chutná. Proto píšu, že ta voda má prostě chuť 😀 No a to má samozřejmě proto, že jsou v tom rozpuštěné ty látky. A vodu, která by jim nechutnala, prostě včely nevyberou. To je jednoduché. Totéž psi nebo moje slepice. Pokaždé, když slépkám vyčistím pítka a naliju čistou vodu (jedno jestli z kohoutku nebo dešťovku), ukřivděně po mně mrskají očkem a jdou se napít louže z plachty…
Kurnik bych potřebovala taky. Známá na chatě si pořídila slepice, sice na to rok předem studovala všechny možné zdroje jako vy, ale ona není zase taková myslitelka, co se zvířat týče, takže to tak nějak úplně nedotáhla… pořídila dva prefabrikované malokurníčky deklarované pro 4-5 slepic a se sousedkou napůl si pořídily hejno 10 slepic (původně jich mělo být jen 8, ale ten rozvozce říkal “mám tu navíc, nechcete ještě dvě vzít”). Takže teď bych potřebovala pro ni kurnik pořádnej pro těch 10 slepic, aspoň takový jako mám já, spíš větší, já se do svého ještě vejdu, ale ona už by se nevešla na pohodlnou obsluhu…
No, vy to asi nevíte, protože tu vodu z louží nepijete, ale ona je prostě chutnější. Má chuť, jsou v ní rozpuštěné ty věci, tak asi proto. Loužová voda taky může být chladnější než ta vystavená někde na pítku, a zvířata jdou instinktivně pít raději chladnější vodu (kvůli množení breberek).
Ano, konečně prší aspoň půl dne. Sice tu kapka tam kapka a na zbytek dneška už jen pár a na zítřek už skoro nic, ale aspoň něco, tohle je potřeba aspoň ten týden, no ale moje modlení už na tohle asi stačit nebude… Jsem vděčná aspoň za něco.
Včera jsem prošla políčko, tak Keřské rohlíčky skutečně statečně klíčí a raší plošně, zato sadbové brambory nic, ticho po pěšině. Snad to ten déšť trochu probere!
Máme u koní dva holuby hřivnáče, jsou tak tlustí, že když sedí na drátech vysokého napětí nad výběhem, ty dráty se prohýbají až k zemi. Když člověk hřivnáče vyplaší, tak hřivnáč dlouze přemýšlí, zda se má pokoušet odlepit od země a nebo zda nebude stačit se odkolébat stranou. Koně ti holubi vůbec neřeší, motají se jim pod nohama…
Mám kohouta Darmožrouta. Dostala jsem od kamarádky. Jejich loňská dvě vysezená kuřata se ukázala býti obě kohouty a tenhle se nesrovnal se stávajícím domácím pánem, tak ho mám já. Je uřvanej, kulhá, ale slepice pojímat, to by mu šlo. Ještě že nové mladé slípky z Kosiček (nakonec isa sussex, jsou obří) začaly snášet hned od druhého dne, tak může mladej řádit. Jen co se naučí nová skvadra spolehlivě na večer chodit do kurníku, tak je pustím z voliéry navolno. Teď vlastně poprvé zažívají déšť venku, tak to asi koukají…
Vyšší zdanění by bylo tak jako tak, nebyla by eko, našla by se jiná obrzlička, jak ovládat masy. To je v poho, lid musí být držen zkrátka a obyčejný člověk musí být ubíjen, aby se moc nerozhlížel.
Já mám na poníkách hmatná žebra, hlásím. Přestalo to přibírat, vypadá to k světu a má to kohoutky a slabiny a snad i nějaké svaly pod těma chlupama. Jsou přelínalí jen tam, kde v únoru zaplísnili, zbytek se jich kožich drží… Jestli s tímhle kožichem zmoknou, to by bylo, aby se do nich plíseň ještě trochu nedala, třeba bude argument na nějaké to holení… O víkendu i něco dělali 🙂
No ano, česnek roste, ale asi tak desetina výsadby. Ehm. Zbytek zašel, hádám.
Aspoň že cibule nezklamala, ta jede jak namydlená. Česnek koupím, to zase není takový náklad, ale cibuli jsem měla vlastní až do března, a to se počítá.
Brambory taky neklíčí, teda Keřkovské rohlíčky ano, to ale není sadba, anébrž zbytek z loňských z lednice. Sadba za draho koupená na mě kašle, nemá ani klíček, nechala jsem si kousek sadby brambor v lednici ke konzumaci, tak tam nic neklíčí, a ty, co zůstaly nevysázené v buňce, ty taky ani ťuk. Ty v zemi zrovna tak. Myslela jsem si, že asi všechno sežral hryzec, ale kulový, teď jsem našla jednu odhrábnutou, netknutou, a není na ní jediný klíček. Asi sucho. Mám v jedné podzemní nádrži takovou horší vodu, asi ji vypustím ze zoufalství do políčka nebo nevím. Nějak se mi kupodivu nechce tahat kubík pitné vody z kohoutku na zalévání pole… A jestli nenaprší, tak nemám čím jiným zalévat. Bylo by fajn, kdyby napršelo tak, aby se zalilo a nemusela jsem sušit dešťovou vodu na zalévání, ale toho už asi letos nebude, začíná El Niňo a prý to letos bude klimatická jízda.
Já si zase myslím na to, že člověčí podvědomí je obrovská síla, a když se člověk bez vedlejších úmyslů pro něco upne, tak dokáže ohnout osud, aby mu bylo dáno, ale asi to nefunguje u každé mysli a každého podvědomí nebo u každého úkolu…
U nás spadly v noci sotva tři kapky a zase poušť… Jsem dost zvědavá, jestli letos bude seno. Doufám, že mi natekla aspoň nějaká voda na zalévání...
Canko, Božku navlíkněte do pony termodeky a nazdar 🙂 max. to někde trochu zaberete, ale když bude křížové zapínání a chytíte to šikovně pod zadkem, aby to nesjíždělo dopředu přes plece, tak bude hej. Jak bude teplo po těle, i okončetiny se lépe prohřejí. Zavírat a zamezovat pohyb by nebylo dobré nejen pro její svobodnou mysl, ale ani pro prokrvení a pro ty klouby. Ty klouby se udržují funkční hlavně tím pohybem. Spíš by to chtělo nějakou odizolovanou matraci na ležení, když přežvykuje 🙂
Tak to jsem opravdu neověřovala, zda je ta látka skutečně účinná na srostlici jako takovou. Vycházela jsem z toho, že to už někdo udělal za mě, když vidím výše výtah z textu.
Jednoduché zadání do googlu ovšem potvrdilo, že je na parazitozu srostlicí indikovaná.
A to já bych se zase u mladého koně té záchrany nebála, tam je ohromná regenerační schopnost, a jestli strádal jen půl roku, tak půl rok na obnovu je úplně v pohodě, a vidíme, že to jde i rychleji. Jestli bude zakrslý, kdo ví, jestli by se nám nehodil 😀 My nemůžeme chlaďase, protože hodně pijí, no ale teď máme tohle, takže…
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 05.05.2026, 10:08:57
K tomu bych teda ráda doplnila, že ven ano, ale na vhodném koni 🙂Klidně si zaplatit pár turistických procházek v nějaké turistické stáji, kde mají takové ty zombíky, kteří jdou jako karavana nos za ocasem a neuhnou ani kdyby člověk chtěl 🙂
No ale jinak náhoda je blbec, samozřejmě, z každého koně se dá spadnout, a dá se spadnout i ze stojícího koně velmi blbě.
Je mozne, ze to jsou fakt “jen” chybejici svaly a nejistota z toho, zda delam vse spravne, a po par jizdach se to spravi?
Je také klidně možné, že ten kůň ty věci, které jste od něj chtěla, neumí, nebo je umí na trochu jiné pomůcky. A proto nereagoval dle vašich představ 🙂 Takže neházet flintu do žita, otevřít mysl, a jak tu jistě už zaznělo, svaly si vzpomenou, bude chvilku trvat ty neuromotorické dráhy znova obnovit, ale to už bude jen otázka tréninku - a porozumění a harmonie s koněm se dostaví průběžně, až si budete fakt trochu rozumět. Vemte si že i ten kůň si musí zvyknout na nového jezdce, který se chová maličko jinak a nově. Takže v klidu a “projezdit” 🙂
A že jste napodruhé necválala, to je jedině v pořádku, nechte ten cval na někdy, až se vám oběma bude chtít.
A ještě bych doporučila, možná zaznělo, možná ne, nervěte se na jízdárně, začněte nejprve jezdit ven, někam do přírody, kde se budete kochat, zacváláte si do nějakého příjemného kopečka na lesní cestě, kde nebudete muset ještě k tomu všemu řešit, kam a jak kůň cválá… Někde kde nebudou svaly za chvilku tuhnout z nezvyklého drilu a kůň se nebude muset kroutit na malém prostoru - to hned bude mít úplně jiný průběh to znovu-navykání 🙂
Šák tisk na vestičku by si zaplatila sama dotyčná. Nebo by se zaplatilo z její výdělečné veřejné práce. By si odpracovala veřejný dluh za svou sprostotu a ještě navrch to, co se muselo probendit ze státní kasy jejím jménem (lopata, koště…).
