Příspěvky uživatele

Fotku včely s motýlem bych poslal do nějaké soutěže!!

Máte nádhernou zahradu, hluboce smekám. Je za tím spousta usilovné práce.

Kamarád Petr má včelín, bez čelní stěny. Betonová podlaha, tašková střecha bez stropu, boční a zadní stěny ztracené betonové bednění (beton je dokonalý akumulátor tepla, i chladu). Tvrdím, že včelín je špatně, že je nutné aby úly stály na rostlém terénu (drnu třeba) a pod baldachýnem živých stromů, pokud možno v celodenním stínu. To je obtížně splnitelné, stane se, ža na úly skrz koruny stromů, či mezer v porostu, hodinu-dvě slunce zasvítí, ale úl nesmí být na celodenní výhni!!! Včelín je pak úplně špatně, zastínění musí být ze živých stromů s listím, což odparem vody asi dělá nějaké jiné mikroklima, než umělá střecha. Petr nemá jinou možnost, včelín postavil když jsme ještě nevěděli, že to je špatně a stejně na pozemku nebyly a být nemůžou vysoké stromy. 

Petr má věčně problémy s vyšší vlhkostí medu. Je to jako ruská ruleta, někdy OK, jindy holt dělá medovinu a nepřišli jsme na příčinu. Já problémy nemám od chvíle, kdy jsem úplně vyřadil všechny úly s polystyrenem ve stěnách. Nejlepší je tenkostěnný nástavek Sm 20 mm.

Možná převratný Petrův objev:

Osvícená vč mu vyléhala pod česny úlů a trochu i na čelní stěně úlu nad česnem tak 10 cm. Zjsitil, že na jednom úle postavených několik NN s panenským dílem, připravených na přidání a jen zakrytých aby do toho nic nemohlo, se natavily první dva rámky v každém nástavku. Proto připínáčky připevnil topenářskou hliníkovou folii s miralonem na čelní stěny tří úlů. Za pár hodin vyléhající včely zmizely, u ostatních úlů vyléhají dál. Domluvili jsme se, že opatří další úly zábranou proti přehřívání a část vč nechá jak jsou a pak pohlídá kvalitu medu. Nějaký med ale v úlech už je a tak úplně průkazné to bude až v příštím roce. Ale i kdyby to nemělo vliv na vlhkost medu, je děsivé s jakými teplotami se musí včely vypořádávat, aby ochladily interiér úlu. M nejsou s příměsí parafinu, jsou vyrobené u soukromníka z Petrova víčkového vosku tak jako u mě. Začátečníci, ale i mnozí pokročilí si musí uvědomit, že “zatopit” si vč umí  snadno, když je chlad velký, stáhne se do chumáče. Ale teplo musí včely likvidovat uměle a to neumí jinak, než nošením vody do úlu, jejím odpaření a teplo jako skupenské teplo vyhnat v podobě vodní páry z úlu. Proto včely v létě celý den usilovně létají, ale v úlech nic nepřibývá! Nosí vodu.

Logika by byla otevřít očka a pomoci včelám horko odvětrat. Tak to je hloupý omyl a vysvětlím na příkladu, dám svojí příhodu.

Bydlel jsem s rodinou 30 m nad zemí v paneláku. Léto co léto jsme se vařili horkem a v zimě mrzli. Až dům zateplili. Vždy jsem větral, aby se dalo v bytě v letním horku vydržet. Jednou mi na okno brzy ráno klepal chlap, docela jsem se lekl než mi došlo, že je na lešení. A lámanou češtinou mi vysvětloval, že bude brousit omítku už zetplených stěn a musím si zavřít okna kvůli prachu. Ten den večer byl v bytě chládek. Tehdy mi došlo, že se ráno za chladu musí zabednit okna, aby se do bytu nepouštěl horký vzduch. A stejné je to s očky, část zabedněných včelařů pořád větrá a pořád má nějaký problém. Tím ale včelám nejen, že nepomáhá, ale působí jim neřešitelný trvalý stres.

Z toho vyplývá, že čelní stěny úlů, když nemůžou být zastíněné stromy, musí být opatřeny proti přehřátí jinak. Současně vyplývá, že nesmí být očka. Včely potřebují teplotu nad 30 ve dne v noci. Jenže v noci očky vniká do úlů chlad - to je špatně. Ve dne pak vniká dovnitř výheň nad 50 a to je ještě hůř. I když očko není, rozpálí se dřevěná čelní stěna - viz natavené neobsazené nástavky a panenským dílem.

Toto je další střípek našeho, za poochodu vznikajícího know-how Blaník a je  na každém, zda to bude umět pochopit a využít ve své praxi. Jasně roky říkám, co nejde a nyní, díky Petrovi, můžu vám ostatním sdělit, jak to MOŽNÁ půjde i ve včelíně pod umělou střechou.

Děkuji.

Víte, mě by asi ani tak nevadilo, že Dol tvrdí, že viry přenáší VD, není to přece úplná nepravda. Tedy kdyby tam bylo slůvko TAKÉ. Mě vadí, že axiom, ve vědě nutný, není Dolem označen jako axiom a tudíž jedna z možností. Kdo neví přesně, v čem spočívá záludnost axiomů, tak tady je přímo učebnicový příklad na jedné straně a na druhé straně, že i v USA tzv vědci neověřují citovaná tvrzení. Kdyby se namáhali, přišli by na to, že převzaté tvrzení není tvrzení, ale pouhý axiom.

------------------------

Ono to také souvisí s Colossem. Neúčastním se ho a vysvětlil jsem proč. Ale zdvižený prst a výsledek republikový průměr úhynů 25% je silně zavádějící. Možná je vedoucí projektu u nás mladší než já, možná méně sečtělý. Kdyby četl to co já, věděl by, že se už Otakar Brenner ohrazoval k tehdy v jeho době (přelom 50/60 let) běžným celorepublikovým PRŮMĚRNÝM úhynům 20%. Jestli tedy nyní je úhynů 25%, pak VD způsobuje jen 5% a to je velmi únosné a tudíž není třeba dělat žádnou paniku. Tak takhle bychom mohli dělat vědce i já a Goro a určitě bychom se nedopouštěli tolika hloupostí. A to nás za to nikdo nehonoruje.

Já jen čekám, kdy někoho z vysoce vystudovaných vědců za veliký grant napadne, že když se vyhubí úplně na celé planetě včely, rozhodně to nepřežije VD a konečně zvítězíme!!!!" A jestli si někdo myslí, že plácám k...iny, tak neplácám. Ti, co někteří z té party v Dole ještě jsou, trávili na velkých územích všechna včelstva, že odvčelená území jako bariéra proti šíření roztoče. O kterém až o 20 let později “vědci” zjistili, že bojují s jiným tvorem a slavnostně ho nazvali Varroa Destructor. Ale náš Dol a celá planeta bojovala s roztočem Varroa Jacobsoni Oudemans (že na to nepřišli Čechoslováci, budiž, ale že na to nepřišli ani na vyspělém Západě?). Možná je mezi člověkem a šimpanzem menší rozdíl než mezi VJO a VD. Primát jako primát, roztoč jako roztoč.

Jestli můžu prosím vysvětlení, co měli soudruzi z USA na mysli? Jinak se česky říká: “Co tím chtěl básník říci?” Básníkem myslím soudruhy z USA, ne vás pane kolego.

A jakou to má souvislost s Českem, potažmo Slovenskem?

Já čtu, že v jůseji neumí používat SPRÁVNĚ Amitraz - o jeho aplikaci a dávkách ani nemukají že? Někde jsem zachytil informaci, že toho lijí do úlů decáky na kusech lepenky, přesně jak říká spisovatel Kuras o pokusech dosažení panenství zintenzivněním souložení. Podobné skazky jsem zachytil i o Mďarsku a Francii.

Já tvrdím, že my tady jsme vyspělejší a jejich informace jsou pro nás (pro mě určitě) bezcenné. V Americe za stres, dle kontextu, považují chemii. My tady ve střední Evropě už roky víme, že stresů je hodně a většina z nich vůbec nesouvisí s chemií (s kyselinami ano!), ale spíš se zacházením se včelami přímo včelaři. A protože to tam dělají jen mladí sezonní nádeníci bez kvalifikace, kteří se nikde jinde neuplatní (jako kdysi chlapci od dobytka - cow boys), tak je asi těžké tyhle “kandidáty věd” přimět používat léčiva správně. 

Ale je možné, že jsem jen nepochopil o co jde. Nebo asi proto jste to zařadil do bludů, chápu to správně?

Ano, pámelník je stálice, vydatný a dlouhotrvající zdroj hlavně nektaru. Pámelník, ostružiny, třeba také chrpy polní, luční bílý jetelíček a další nenápadné rostliny nám živí včely přes léto, když není jiná snůška.

V zápiskách jsem zjistil už zapomenuté, že vloni u nás vůbec nerkvetla lípa malolistá. Správně se jmenuje srdčitá. Asi kvůli mrazům na jaře nekvetla.

Na dvou stan ze tří nemám ŽÁDNOU snůšku. Nejsem si jistý, zda ta, co je, stačí na uživení.

Opět díky za vaše díky, velice mě to těší a ještě bych rád věděl co Martin a co Roman, oba mlčí…

A něco mě na vašem popise upoutalo, co jsem nevěděl a neznal. Následující představu mám z doby, kdy jsem ještě neznal (nevymyslel) TLumiče a nepoužíval je. Před pár týdny mě tady M.S. tvrdil, že dává medníky nahoru a i Javali to psal. U mě je vždy ignorovaly a taky se vyrojily jako kdyby tu horní bednu vůbec neměly a proto to nedělám. Ale jde mi o něco jiného.

Když bych dřív (před TL) dal doprostřed medníku vytočené rámky, tedy CIZÍ, nevím jak vlastní, většinou je došla matka ihned zaklást. Vůbec jsem nevěděl - stejný problém mám s krajimími nezavíčkovanými rámky jako vy, že lze vzít prostřední zavíčkované a doplnit vytočenými soušemi nahoře, v té bedně, kde se vzaly medové. Tohle je hodně zajímavý poznatek!

--------------------------

“Slabina” metody Blaník je v následujícím. Jeden kolaga má svou hlavu a je marné mu vysvětlovat, že se doprostřed prvního přidávaného NN v tom roce, raději i v dalších mednících, které přijdou pod medníky na VN, musí dle metody Blaník dát nejméně 6 M doprostřed a ke krajům po dvou souších. Jestli zatím není dost nezakladených souší (udělané z vysokých rámků například - vy ale dokazujete, že lze dát samé M), tak zakladené by matka zakladla na 100%. Velmi často zaklade i panenské hotové souše. Proto tam másí být lépe 8 M + po jedné souši, případně, jak je řečeno výš, po dvou souších ke stěnám a na prostředek M a to kvůli nezakládání medníkových rámků, tedy nekladení matek v medníkách. To proto, že včely začnou plnit medem nehotové buňky, ale matka zakládá jen hotové. Tak jednoduchý princip to je a jistota jsou M na prostředku. Někdy by souše nazakladly, polovina vč ale ano. Chytrému netřeba připomínat, ale pro jistotu varuji před zebrováním!!!!

Pro úplnost, další medníky už vystrojím soušemi i na prostředku, někde dám třeba jen 2 M a matky v tu dobu už tak nadšeně medníky zakládat netouží.

No a jeden kolega mi kdysi řekl, že nebude dávat pořád stavět M, když má souší dost. Tečka, konec citátu, co následovalo ani muk. No a letos z něj vypadlo (on se každý dřív nebo později prořekne), že mu většina matek zakládá první přidané medníky, někdy i ty druhé. Ale nevadí prý, dělá z nich oddělky a zakladením “zničené” medníkové souše jdou za rok do TLumičů. Ovšem odd na nízkých rámcích je pro mě komplikace a tolik práce navíc, zbytečné práce, že raději vylepuju medníkové M a mám holt nadbytek panenských souší a do TLumičů jdou velmi pěkné rámky-souše (panenské téměř nežere zavíječ, zakladené stokrát raději). Pak pěkné TLumiče holt vyvářím, pořád je to méně práce a starostí. Každý si může vybrat, já jsem z podstaty lenoch a než bych dělal svéhlavě blbiny a pak měl kvůli tomu víc práce, to není můj styl. Ale pracovití uvažují jinak.

Pokud se ptáte mě, nevím, ale z toho, co jste vylíčil asi ano. Je to focené dneska, píšte, že ano, byl dusný divný den a včely ještě teď vylehají na předních stěnách úlů. Ne tak vysoko jako u vás, ale na výšku VD některá vč ano. Co se dělo přes den netuším, u včel jsem nebyl.

Jinak vás chválím, popsaný postup je, podle mě, velmi správný. Ale píšete, že se vám vyrojily dvoje z trojich a to je docela dost ne? U mě ani jediný roj (pokud vím). Ale u vás to snad bude tím převáděním z rámků 24 plasťáků a ostatními kouzly z nedostatku díla a podobně. Každý jsme si rojením prošel, je to normální, z počátku ano.

Ale když vidím fotky, na něco vás upozorním. Co nesouvisí s vaším dotazem. Nemáte správně postavené úly. Zamyslete se se mnou. Naše úly s vodorovnými (více méně vodorovnými) letáky, to je v přírodě nesmysl. V 99% případů jsou včely naprogramované přistávat na kolmý kmen stromu, více méně kolmý, ve většině případů jistě.

Tady úplně odbočím. Pořád píšu o stresech, které včelám působíme. Na přednášce o asijské sršni jsme se dozvěděli, že žlutonohá chytá včely před úly v letu, nedobývá se do úlů. Včely se za pár dní bojí vyletovat z úlu a včelstevo se úplně zhroutí. Ptal jsem se přednášejícího, zda rozumím dobře, že včely jsou tak inteligentní, že po pár dnech “pochopí”, že jakmile opustí úl, stanou se kořistí predátora. Je to tak. To je pro mě u včel neuvěřitelné chování!!! Proč to píšu? Včelám působí tedy stres něco vně úlu, co trvá několik dní a trápí je to.

A teď k mému tvrzení o nesprávnosti vašich úlů. Včela dosedne na líhu podstavce a vydá se na pochod nahoru k česnu. Ale narazí na škvíru, která nikam nevede. Zjara a v předjaří pak obtěžkané, zkřehlé včely s nákladem doputují pod úl a tam z trámku padají na zem a hynou, do pár hodin je odnosí sýkorky a v noci hlodavci a my nevidíme nic. Jen si včelaři stěžují na jarní slábnutí včelstev…

Zaslepte tedy ty škvíry vloženým hranolkem, aby zmiuela a včely měly nepřerušenou plochu na pochodování do česna. Další dna už vyrobíte aby byla tahle škvíra zalslepená.

Jinde mnohokrát píšu, že když včelař vystaví včelstva trvalému stresu, nemají jinou šanci se stresu zbavit, než počkat na dobu rojení a ze stresujícího obydlí prchnout. Vám se vyrojily dvoje ze tří. Mohlo by to být i tak?

Jinak se mi moc líbí vaše úly, podstavec a zastínění, paráda, úplně vzorový příklad do učebnic. Všechna očka zavřená, snad nemáte nastavené větrání. Česna malá na správné straně. Prostě takhle to má být. U dalších úlů - den - dělejte vodorovné letáky. To kvůli česnovým krmítkům - napaječkám, na té šikmině je musíte podkládat, musí být vodorovně.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOasX0o-Ssk7_iDpk6hAA2M3Bj&gclid=CjwKCAjw3rnCBhBxEiwArN0QE6Zt01MoNrrozB4lwRZqUbCg8rqxKCBoZnZC9My2GVfGuFnPcCzacxoC1_cQAvD_BwE

Bohužel se už nedají sehnat s objemem 1,6 litru, které mám já (bohužel jen 24 ks). Ale i tyhle malé jsou super, například pro oddělky, které je často nutné dokrmovat a hlavně podněcovat a pak je česnové krmítko ideální také proto, že potrava přichází zdánlivě z venčí, tedy od česna. Zda to je skutečně pravda nevím, tvrdili to předkové a česnová krmítka na skleněnou litrovou lahev, třeba od vína či Becherovky, se dříve používala velmi hojně. Také pro velmi snadné krmení.

Pozor, koupí se i na PETku a to je blbost, to nefunguje, atm tlak stlačí měkký plast a obsah vyteče.

Celý humbuk a rozvada, vzniklá kvůli odstranění plodu a přemetení vč na M, se ukázala jako zbytečná. S odstupem se ukázalo, že všechna moje (zdánlivě) zaostávající vč vývoj dohnala a jiskru najednou mají. Najednou mají hodně plodu všech stadií a hlavně plodu před vylíhnutím, prostě část vč byla nějak zpomalená. Mí předkové tvrdívali, že část vč stihne jarní snůšku a část zesílí až na hlavní snůšku. Vč, která se vyznamenala v první snůšce, málokdy tady u nás předvedou rekordy v druhé = hlavní snůšce. Ovšem ta opožděná, když hlavní snůška přijde, předvedou rekordní výkony.

Protože je ale jarní snůška jistá a další snůšky nejisté, vše máme sklony hodnotit unáhleně podle snůšky jarní. Je jisté, že je to chybné uvažování. 

Ale co mi z toho celého letošního jara vyplývá. Med je pro včely hodnotnější potrava než cukr, ten je pouhá náhražka. Co zimuje na medu, mělo by být lepší a mít rychlejší jarní rozvoj jako důsledek lépe živených včel a plodu. Asi ano, ale platí to zjevně jen o medu květovém a nikoli medovici a už vůbec nedovicí s melecitozou (pozor na syntetická škrobová krmiva, tam může být příčina zaostávání zjara i když zimu přežijí, synťáky jsou na zátěž zimujících včel horší než medovice). Ač mi větší část vč přežila, některá viditelně zaostávala. Já to vyhodnotil tak, že je problémový med, na kterém vyzimovala, v zimě tak enormně přetížil, že jarní snůšku nestihla protože zaostala. Po posledních dnech prohlídek vč u mě na všech 3 stan je jasné, že až nyní, tedy ve druhé dekádě června, některá vč dohnala skluz způsobený zimováním na nevhodných zásobách.

Odpovídám sám sobě. Protože nikdo nijak nereagoval, asi pro nastavené zrcadlo drtivé většině.

Zjara jsem vyzkoušel předpoklad uvedený zde a mám zatím rozpačité výsledky.

Tak především, v úvaze jsem udělal chybu, nevypíchnul jsem, že oddělit TLumič od dělničího plodu lze až koncem června, kdy už zdravá vč trubce nechovají, spíš je začínají vyhánět. A nebo by se případným oddělením trubčiny uspíšil konec chovu trubců včelstva. Ovšem od jara hrozí roztržení plodového hnízda, trubčí plod je pořád plod.

Letos na jaře a to u některých vč velmi brzy zjara, po odkvětu jív, jiným později, jsem dal pod TL NN s tuháčem. Spojil jsem to s tvorbou nových TLumičů. Tvorbu TLumičů původní metodika Blaník předpokládala mnohem později, pár let zkouším dělat TL mnohem dříve a nejen, že to funguje, ale je to lepší. Současně s novým TL dostalo několik vč pod TL a několik mezi TL a VN nástavek s tuháčem bez odvíčkování a pomačkání zavíčkovaného díla s "cementem". Kde došlo k “chybě” a tuháč přišel mezi TL a VN s dělničím plodem, medový NN neproplodovaly a TL (ale asi později) pbsadily a trubce tam chovaly - jinde neměly v úle kde mít trubčinu a tak musely. Ale tady jsou ty rozpaky, dvě vč si medu nevšimla a klidně ho strpěla “pod nohama”, druhá dvě vč NN vyčistila. Sice v nich neplodovaly, ale nacpaly si med na třicítkové rámky tak moc, že horní třetina vysokých rámků je plná medu a medník téměř ignorovaly. Tam, kde tuháč ignorovaly a nevyndaly z NN, tam neulily VN medem. Takže u čásati vč byl NN s melecitozním medem pod plodištěm zbytečně. V obou případech to bylo kontraproduktivní.

Další skupina vč, jak 30 tak i 24 dostala NN s tuháčem mezi dno a TL, tedy na smysluplnější místo. Ale ani tam tuháč nevyneslo každé vč a nebo jen z části. Tudíž opět rozpaky. Pro mě není rozhodující - při velkém počtu vč, jaké % by tuháč recyklovalo. Já chci 100% a nebo je to nanic.

Nakonec jsem si nechal co funguje tak i tak a to je, když se tuháč odvíčkuje. To ale ztratilo půvab kvůli té práci s odvíčkováním. 

Závěr - zjara to nefunguje tak, aby to bylo uspokojivé.

-------------------------------

Ovšem, že to funguje bez odvíčkování, když se podstaví NN s tuháčem po 20.6. mám vyzkoušené. Nyní při vytáčení na odvíčkovacím stroji odvíčkuji i loňský, dosud uložený tuháč a vyzkouším co s ním udělají mezi medníkem a plodištěm, co pod plodištěm, ale nad TLumičem a co když to přijde na dno, tedy pod TL. Cílem je, aby to, už bez nerozpustné melecitozy opět uložily do mendíků. Protože už vím, že přezimují na medovici a dokonce i na melecitozním tuháči, nebude mi vadit když si to nacpou na vysoké rámky. Ušetřím krmení, ale hlavně ušetřím starosti práci s “vyčištěním” tuháče z díla. Pořád, i přes všechny rozpaky, které jsem právě zveřejnil, je to všechno lepší, než tuháč odvíčkovat, máčet 3 dny, třetinu medové vody vytočit, opět namočit a to samé ještě potřetí. Takovou hloupost já dělat nebudu nikdy. I když jsem důchodce, nesmyslně vynaložený čas zbytku mého života obětovat nehodlám a lacinější by bylo rámky s tuháčem vyhodit. Jenže kam a jak? Jedině snad zakopat, aby to nenašly včely a nebylo pozdvižení. Ani vyvařit kvůli vosku to nejde, nevyplatilo by se to, byla by velká spotřeba energie, kdo zkusil vyvářet zásobní rámky ví, že to je neúnosné a lze to, když je jich pár a ne stovky.

Tady je ale nutné vysvětlit podstatné. Když se namáčí staré medníkové dílo s košilkami, je v medové vodě výluh z košilek - výkalů plodu a pak tuto medovou vodu (píše myslím Včelařství a nebo mám zprávu z palírny) nechtějí palírny brát. Totiž, ani vypálením hořkokyselý zápach a nechutná pachuť výkalů plodu - košilek - údajně nezmizí. Toto u panenského medníkového díla, kterého mají Blaníkáři 100 %, nehrozí.

Dám sem poctivě vědět, budu-li živ a zdráv, jak dopadne další série pokusů.

Pro vaši informaci. Zdrojem pylu a i nektaru může být ledascos, kdyby to něčím nepostříkali, aby vyhnali veškerý hmyz. Mám 30 metrů od včel velký lán hrachu a není na něm nejen včela, ani nic a s nadsázkou bych se vsadil, že prchli i mikroby. Nebo už dávno umřeli… Jako žížaly a další život, kterým dříve půda oplývala. Půda začíná být jen nosičem, ve kterém drží kořeny rostlin a ty rostliny jsou vyživované hydroponií podobně, jako ve velkosklenících - foliovnících na Západ od nás…

Proč vyhánějí hmyz? No aby mohli stříkat jakýmikoli jedy a neotravovali je nějací včelaři (většinou staří), co obtěžují tím, že chovají protivné a zbytečné včely. Usilovně se šechtí plodiny, řepka a hlavně slunečnice, aby na to včely vůbec nešly a zemědělci pak mohli stříkat čím potřebují. To je realita zeleného údělu, i tohle je přece součást zelené demagogie, nebo není? O tom ale ekoteroristé ani nemukají!

Dobrou chuť, vitamíny jsou zdravé.

Další perla Podblanického včelaření. Dozvěděl jsem se před pár týdny, že se tu učitel včelařství z věhlasné včelařské školy neobjevil z ničeho nic, je tu zaháčkovaný příbuzensky a proto sem byl pozván. Radil tvrdou chemii hlava nehlava, snůška nesnůška, roztoče musí včelaři vybít stůj co stůj a na oběti nemají hledět!!!! Zájem měl velký, tedy zda se to dá tak říct, když náš spolek má asi 12, možná 15 členů a donedávna jsem měl já sám víc vč, než ostatní dohromady.

Převčírem jsem se dozvěděl, že jeden zdejší významný včelař vytočil průměr 6 kilo jarního medu a začal krmit, přesně dle doporučení učitele. Současně s krmením začal prát do včel “léky” včetně tvrdé chemie proti VD. Dozvím se, jestli pak ještě vytáčel a dám sem vědět.

Lidská hloupost nezná mezí. Před časem jsem upozornil na jiného alternativního “včelaře”, který taky učí ve speciální včelařské škole, zase jiné než náš pan učitel inženýr. Pak se nedivme sebevědomým géniům na YT. Tvrdím, že to je teprve začátek.

Rozkvetl mi netvařec, z části vypěstovaný ze semínek a z části z odkopků. Doporučuji, je to vynikající zdroj pylu a i nektaru. Pámelník je proslulý atraktivitou pro včely, kde je pohromadě ignorují pámelník a obírají jen netvařec. Jde o netvařec křovitý a je to vynikající rostlina na zpevnění násypů a svahů obecně, které drží velmi hustou sítí kořenů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

I ostružiny, některé divoké druhy, jsou velmi atraktivní a na jiném místě, kde jsou prorostlé do pámelníku, na pámelníku také nevidět včelu a teď v poledne se ostružiny včelami jen hemží. Neberou pyl a tak soudím, že je zajímá nektar. Ostružina je asi atraktivní každá, myslel jsem to tak, že ne všechny druhy už kvetou u nás.

Hromadně rozkvetly i okolíkaté trávy jako bršlice, kozí petržel a podobné. Většina je pro včely zajímavá.

Ovšem bezkonkurenční je krušina olšová, jen kdyby jí bylo hodně a to bohužel tady u nás není. Na ní zdrhnou včely i z ostružin. U krušiny je zajímavý název. Není to to, co dnešního Čecha napadne. Je to od křehkosti jejího dřeva, ve staré češtině bylo běžné slovo kruchý = křehký. V nejbližším okolí Vlašimi jsem si krušny olšové nevšiml, tady kde žiju teď je jí víc a včely zajímá ráno, v poledne i večer. Zajímavé je, že zatímco některé rostliny odkvetou celkem rychle, jiné kvetou bezmála celé léto.

Potvrdilo se to v plném rozsahu, kde zůstala KK nad VN tam na tuháči vč padla.

Ovšem je tu jeden podstatný detail. Jasně 18.3. píšu, že padla i ta vč, kde byla horní KK oddělená igelitem a ponechaná jen mezera. Myslel bych si, že by se voda měla srážet na igelitu nad VN a tudíž je tu pořád červík pochybnosti, že to nemusí být voda, co zabilo včelstva. Budu to sledovat a podám zprávu.

Potkal jsem našeho lesníka, začal z mého popudu přede dvěma lety včelařit, samosebou v Blaníku. Padlo mu 5 ze 7 zazimovaných vč. Mluvil jsem o paroprodyšných stropech při zimování a o tom, jak mě a Tom4 padla jenom ta vč, kde byla KK celou zimu nad VN. To samé u inženýra Pepy, padlo mu jen to, kde měl paroprodyšné stropy. Lesníkovi přežila dvě vč, kde dal v půlce září KK pod VN, tedy mezi TL a VN. Další důkaz, že moje dedukce s nedosažením na vodu na stropním igelitu je pravdivá. Tudíž je z toho jasný závěr:

Ne, že se MŮŽOU dát v půli září KK pod VN. Je jasné, že se to udělat musí. Dosud to bylo jedno (nalitýho za volantem nechytli), ale kdo měl poslední zimu KK nahoře a nebo paroprodyšné stropy, ten o vč přišel. Takže se KK musí dát pod VN a nebo úplně mimo úl, nesmí zůstat nad VN.

Je nutné podotknout, že vč zimovala na melecitoze = tuháči a že se v nemohla ani jendou proletět mezi asi 20.11. a 10.3. Závěr:

Na melecitoze zimovat lze, i když se vč 3 měsíce neproletí a nevvypráší a běžný úl přežití zajistí jen tehdy, když nemá paroprodyšný strop, má na stropě igelit a samosebou nesmí mít žádná očka ani jiné větrání. Také nikdo z nás nemá síta místo dna úlu a úly máme tenkostěnné smrk 20 mm.

Nesmysl a je otázka zda vědomý a nebo vám to nedochází.

Předně i vy jako Drvodělka píšete o něčem jiném, než je ta ohavnost nechat mladušky bez zaopatření včelami. Chcete to vymlčet, viďte, ale někteří CHLAPI umí uznat chybu. Vy to však nazvete chirurgicky přesným zákrokem a pomocí. Za takovou pomoc by včelstva “pěkně poděkovala”. 

No a příměr s končetinamiu a gangrénou je taky špatný. Ve starém díle patogeny jsou a ne, že by tam být mohly (nebo nemusely) někdy v budoucnu. Když tedy gangréna v končetině už je, pak odstranění končetiny je otázkou přežití. Nevěřím, že byste tohle vy nevěděl.

A s vaše věta cituji:

Nadbytečná obměna díla je jedním z včelařských mýtů.

S tím souhlasím a proto je přemetání na M nesmyslně drastická praktika. Sám jsem to dokladoval MÝM neobjektivním dojmem z mého pozorování několik roků po sobě, že vč přemetená na M vykazovala bez jediné výjimky horší jarní rozvoj v následujícím roce (už do zimy zeslábla, soudím, že nesmyslně zbytečným přetížením z přinucení ke stavbě, což zhuntovalo část včel). A opakuji, že po několik let a tudíž jsem od toho úplně upustil. Současně ale tvrdím, že pouhá třetinová obměna díla je nedostatečná, domnívám se, že je třeba ročně obměnit 40-50% díla a to se mi celkem daří. Tady stojí za povšimnutí, že mnoho století brtníci v čelaři v košnicích brali každý rok polovinu díla, tu starší. Tudíž oni praktikovali 50% obměnu díla. Moje praxe a pozorování je s tím v naprostém souladu. Akorát u některého vč v daném roce obměním jen 30%, v jiném 70%.

A jestli je tedy přemetení škodlivé u zdravého vč, tak musí být logicky ještě horší přemetat vč, které má nějaký problém. To je pak logika středověku, že na anémii je potřeba pouštět žilou.

Nápodobně! Snad vždy nepochopíte o co jde a odvedete řeč k nějaké marginálii. 

Co je arogantního na uvádění cicích omylů na pravou míru? Co je u mě arogantního na tom, že vy nechápete a odvedla jste (a tím zničila můj čas a energii) řeč jinam?

Tak jinak, polopatě abyste to pochopil i vy. Že to nechápe mladý sebevědomý pán mě nepřekvapuje, u něj ne. Má to dvě roviny a Drvodělka opět nepochopila JÁDRO SDĚLENÍ a chytla se podružnosti, chytla se mého neúsoěchu s přemmetáním a dokonce sice kulantně, ale jako by mě obvinila, že jsem hlouopý a že to tak být nemůže, protože roj bla bla bla. ALE O TO TU VŮBEC NEJDE, O TO VŮBEC NEJDE V NĚMECKÉM ČLÁNKU.

Mladuška se líhne sterilní, rozumíte tomu slovu? Nemá ŽÁDNÝ mikrobiom, ten se jí musí nejprve vytvořit. Vytvoří se jí kompletně až po šesti dnech, ale vzniká po celých těch 6 dní postupně. Vzniká postupně a JEN DÍKY KRMENÍ DALŠÍMI VČELAMI. Jak přichází do styku s výluhem výkalů se v článku nepíše, nikde se tam nepíše a já netvrdil, žeby sama olizovala výkaly v buňkách - tedy výluh, který po navlhčení díla s košilkami nemůže nevzniknout. Já jsem článek pochopil tak, že VŠE, co se komplexně nazývá mikrobiom dostává mladuška od jiných včel a nemůže ho získat jinak. Tudíž i kontakt s fekálními mikroorganismy má od jiných, starších včel, které mají mikrobiom už vyvinutý a bez přítomnosti starších včel ve stejném místě, kde se vylíhne mladuška je nemožné, aby mladuška záískala plně funkční mikrobiom. Autoři to tam píší jasně.

Toto je jádro sdělení!!!!!!! 

Mladuška nemůže za žádných okolností získat SPRÁVNÝ A PLNĚ FUNKČNÍ mikrobiom sama, že k tomu musí být prvních 6 dní krmena a ošetřována staršími včelami s plně vyvinutým mikrobiomem.

Toto pak jasně říká - kdo to nepochopí na jedno přečetní naučte se to třeba nazpaměť a když ani pak, nehádejte se. Takže výše uvedené jasně sděluje, že SPRÁVNĚ funkční mikrobiom získává mladuška od starších včel, nemůže tedy někde být sama bez opatery jinými včelami. Druhé sdlení, konečně potvrdilo na vědecké bázi moje letité tušení, nebo předpoklad, že včely s nekompletním mikrobiomem nemůžou vychovat další generaci plnohodnostnou a tím já několik let vysvětluji, že když udělá včelař chybu například v červenci, proč pak vč uhyne za několik měsíců, kdy v něm už nejsou ty vadné včely. Polopatě = vadné včely můžou předat mladuškám jen nekompletní mikrobiom a proto se třeba otrava kyselinou projeví po několika generacích.

Jen otázka, Dvorský je ten, co vyšlechtil varroaodolnou včelu, která je ale varroaodolná jen na jeho zahradě a když se toto zázračné včelstvo převeze jinam, ihned se vytrácí veškerá varroaodolnost a je pak už jen obyčejné? To je blud a nesmysl hodný podvodníků jako byl Angličan Kely ve známém pohádkovém filmu o císařově pekaři a jestli takovým bludům a bludařům věří Dr. Marx, já ne!

Shrnutí:

Němečtí vědci tvrdí, že se SPRÁVNÝ mikrobiom, zajišťující PLNOU odolnost včelstva proti nejrůznějším nemocem vyvíjí u mladušek JEDINĚ tak, že jsou krmeny staršími včelami, které ale mají i ony SPRÁVNÝ mikrobiom. 

Velmi pozoruhodné je, jak vy dokážete nepochopit základní sdělení, usvědčuje vás tato vaše věta:

že včely získavajú mikroflóru cez krmenie lariev a nie požieraním výkalov…

Zaprvé, civilizované národy neříkají o včele ani její larvě, že žere = požírá. Ale to se dá přejít a myslet si své. Horší je smysl toho, co jste vyslovil. Autoři jasně tvrdí, že se včela líhne sterilní a tudíž že k přenosu (vysvětlují také, že žádná flóra, že je to zastaralý pojem a hlavně nesprávný) mikrobiomu do jejího zažívacího traktu přichází od ostatních včel až po jejím vylíhnutí. Tudíž je nesmysl vaše domněnka o vzniku mikrobiomu už krmením LARVY. Také jste jaksi přehlédl, že larva potřebuje CIZÍ výkaly a ne svoje, to by přece nedávalo smysl. proto jsem to přirovnal k principu chlebkvásku. Vy pane Goro, tak moc milujete vědce (a já většinou vůbec) a přesto dokážete (ale nezapomenete se zmínit jak články čtete v originále) úplně, tudíŽ V PRAVÝ OPAK změnit základní smysl sdělení celého článku. Proč to chápu já na první dobrou a nechápete to vy ostatní?

Takže. Vyndat plod bez včel a líhnoucí se včely bez zaopatření SLUŠNÝ člověk neudělá, aby to i jednodušší člověk pochopil jsem to přirovnal k miminu a vůbec nechápu, jak může někoho napadnout, že srovnávám lidské mimino a včelu. JE TO JEN O MORÁLCE. To zaprvé. Ale to je pojetí etiky, lidskosti a morálky pouze některých lidí a s tím má čím dál víc lidí problém. Ale článek jasně ukazuje, že se vyplatí ta morálka a vcítění do mladušek, nechaných bez opatery, že jsem se opět nemýlil. 

Takže tvrdím dávno, že si úhyny dělají včelaři sami, jen jsem nevěděl jak přesně se to děje. Už to vím, tedy z jedné části, vím jistě, že zbytek vyplave časem stejně, jako se prokázalo toto. A dokud nevím jak věci fungují, vyplatilo se mi chovat se ke včelám morálně a některé věci jim prostě nikdy neudělat. Děsivé pro mě je, že lidi schopní nechat plod bez včel tvrdí, že mají včely rádi. 

Nepřehlédl jsem kdo vám pod váš blud dal palce.